Přeskočit na obsah

Caesar Rodney

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Caesar Rodney
Narození7. října 1728
Kent County, Delaware
Britská AmerikaBritská Amerika Britská Amerika
Úmrtí26. června 1784 (ve věku 55 let)
Kent County, Delaware
USAUSA USA
Příčina úmrtírakovina kůže
Místo pohřbeníDelaware
BydlištěKent County
Povoláníadvokát a politik
RodičeCaesar Rodney
PříbuzníThomas Rodney (bratr)
FunkceDelegate to the Continental Congress (1774–1776)
guvernér Delawaru (1778–1781)
member of the Delaware State Senate
PodpisCaesar Rodney – podpis
ZnakZnak
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caesar Rodney (7. října 1728 Kent County, Delaware – 26. června 1784 tamtéž)[1] byl americký právník a politik z St. Jones Neck v Doveru Hundred, Kent County, Delaware, východně od Doveru. Během francouzsko-indiánské války a americké revoluce byl důstojníkem milice Delaware, kontinentálním kongresmanem z Delaware, signatářem Deklarace nezávislosti a prezidentem státu Delaware po většinu průběhu americké revoluce.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Caesar Rodney se narodil 7. října 1728 na rodinné farmě Byfield v St. Jones v East Dover Hundred v okresu Kent County ve státě Delaware. Byl nejstarším synem z osmi dětí Caesara a Elizabeth Crawford Rodney a vnukem Williama Rodneyho. William Rodney emigroval do amerických kolonií v letech 1681–1682 spolu s Williamem Pennem[2] a byl předsedou Colonial Assembly (koloniálního shromáždění) Delaware County v roce 1704.[2][3] Rodneyho matka byla dcera Rev. Thomase Crawforda, anglikánského rektora Christ Church v Doveru.[2] Mezi rodovými předky rodiny Rodneyů byla prominentní rodina Adelmareů v Trevisu v Itálii,[4][5] což bylo doloženo genealogickými studiemi. Byfield byla prosperující farma o rozloze 320 hektarů, na které pracovali otroci. Po nabytí sousedních nemovitostí se Rodneyovi stali bohatými členy místní komunity. Plantáž vzrostla na 1 000 hektarů a pracovalo na ní 200 otroků. Generovala dostatečný příjem z prodeje pšenice a ječmene na trzích ve Filadelfii a Západní Indii. Dostatek hotovosti a volného času umožňoval rodinným příslušníkům účastnit se společenského a politického života v Kent County.[2]

Caesar navštěvoval latinskou školu ve Filadelfii v Pensylvánii, až do smrti svého otce v roce 1746.[6] Po otcově smrti, když mu bylo sedmnáct let, byl Caesar svěřen do opatrovnictví Nicholasovi Ridgelymu u sirotčího soudu Delaware.[2][7] Caesar byl jediný z Rodneyových dětí, který dostal formální vzdělání.[7] Celý život trpěl astmatem a v dospělosti pak ještě rakovinou obličeje. Podstoupil drahé, bolestivé a marné lékařské ošetření rakoviny.[2] Nosil proto zelený šátek, aby zakryl svou znetvořenou tvář.[7] Nemoc ho zabila za osm let.[2]

Socha Caesara Rodneyho od Bryane Bakera

Americká revoluce

[editovat | editovat zdroj]

Caesar Rodney se politicky shodl s Thomasem McKeanem z New Castle County a byl v opozici vůči George Readovi, který byl pro spolupráci s britskou vládou a spíše než válku podporoval diplomatické řešení. Rodney se připojil k Thomasovi McKeanovi jako delegát Stamp Act Congress v roce 1765 a byl vůdcem delawarského Committee of Correspondence.[8] Svou práci zahájil v Assembly of Delaware (shromáždění) v roce 1761/62 a pokračoval v úřadu v roce 1775/76. Několikrát působil jako mluvčí úřadu, včetně důležitého dne 15. června 1776, kdy „s předsedou Rodneym a pod vedením Thomase McKeana na základě rozhodnutí“, shromáždění Delaware hlasovalo pro přerušení všech vazeb s britským parlamentem a králem.[9] Rodney pracoval v kontinentálním kongresu spolu s Thomasem McKeanem a Georgem Readem od roku 1774 do roku 1776.[2] Když Rodney dostal od Thomase McKeana zprávu, že jednání o podpisu Deklarace nezávislosti za stát Delaware uvázlo na mrtvém bodě, jel v noci 1. července 1776 bouřkou 70 kilometrů, dorazil do Filadelfie „v botách s ostruhami“ 2. července, právě na zahájení hlasování.[9] Hlasoval s McKeanem, a tím umožnil státu Delaware připojit se k jedenácti dalším státům hlasujícím pro usnesení o nezávislosti. Znění prohlášení o nezávislosti bylo schváleno o dva dny později; Rodney jej podepsal 2. srpna. Jeho hlasování vedlo k jeho volební porážce v Delaware v nadcházející ústavním hlasování Delaware Constitutional Convention a v novém Delaware General Assembly (Valné shromáždění).[9][10]

Uprostřed katastrofických událostí po bitvě u Brandywine a po britské okupaci Wilmingtonu a Filadelfie bylo v říjnu 1777 zvoleno nové Valné shromáždění. Nejprve Rodneyho a Thomase McKeana okamžitě vrátili do kontinentálního kongresu. Poté, se prezident John McKinly dostal do britského zajetí a George Read onemocněl, zvolili Rodneyho 31. března 1778 prezidentem státu Delaware. Kancelář neměla pravomoc moderního guvernéra ve Spojených státech, takže Rodneyův úspěch byl výsledkem jeho popularity v Delaware General Assembly, kde ležela skutečná autorita, a z loajality delawarských milic, což byl jediný prostředek k prosazení této autority.

Mezitím Rodney sháněl peníze, zásoby a vojáky, aby podpořil národní válečné úsilí. Delaware Continentals bojoval dobře v mnoha bitvách od bitvy na Long Islandu až po bitvu v Monmouthu, ale v roce 1780 armáda utrpěla nejhorší porážku v bitvě u Camdenu v Jižní Karolíně. Pluk byl téměř zničen a zbytek byl tak omezen, že mohl bojovat po zbytek války pouze s Marylandským plukem. Rodney udělal hodně pro stabilizaci situace, ale jeho zdraví se zhoršovalo a on rezignoval na svůj úřad 6. listopadu 1781, krátce po přesvědčivé bitvě u Yorktownu.

Rodney byl zvolen Delaware General Assembly do Kongresu Spojených států podle článků Konfederace v letech 1782 a 1783, ale nemohl se zúčastnit pro své špatné zdraví. Dva roky poté, co opustil státní předsednictví, byl však zvolen na zasedání zákonodárné rady v letech 1783–1784 a jako poslední projev úcty ho Rada vybrala za svého předsedu. Jeho zdraví se nyní rychle zhoršovalo a i když se zákonodárná rada na krátkou dobu setkala v jeho domě, zemřel před koncem zasedání. Jeho tělo je pohřbeno v neoznačeném hrobě na jeho milované farmě, Poplar Grove (dnes známé jako Byfield). I když existuje možnost, že má náhrobní kámenem v biskupské církvi Krista, je to pravděpodobně jen pomník. Mnoho zdrojů cituje, že je tam pohřben, nicméně většina delawarských historiků věří, že pod tímto náhrobkem je pohřben některý z jeho neidentifikovaných příbuzných.[2] Rodney je tedy pohřben v neoznačeném hrobě na neoznačeném pozemku své rodiny, na jejich bývalé farmě východně od základny leteckých sil v Doveru.[11]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caesar Rodney na anglické Wikipedii.

  1. ↑ U. S. HOUSE OF REPRESENTATIVES. Biographical Directory of the United States Congress, 1774–2005. Washington, D. C.: Joint Committee on Printing, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne January 12, 2012. S. 1828.  Archivovaná kopie. www.gpoaccess.gov [online]. [cit. 2019-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ↑ a b c d e f g h i JACKSON, Thomas Clark. Caesar Rodney [online]. 2011-11-30 [cit. 2016-01-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ BAYLARD, Thomas. Proceedings on Unveiling the Monument to Caesar Rodney, and the Oration Delivered on the Occasion by Thomas F. Bayard, at Dover Delaware, October 30th, 1889. Dover Delaware: Delaware Printing Company, 30 October 1889. S. 13. 
  4. ↑ MCCORMICK, David. Freedom's Ride. Italian America. 1 October 2014, s. 51. doi:10.1016/s0140-6736(76)93018-x. PMID 59123. 
  5. ↑ The Italic Way, Vol. XLII, str. 12, 2016
  6. ↑ The Latin School and the College of Philadelphia, 1751–1791 | Department of Classical Studies [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c DECKER, Ann. The coalition of the two brothers : Caesar and Thomas Rodney and the making of the American Revolution in Delaware. Lehigh University: Theses and Dissertations. Paper 918., 7 December 2005. S. 19. 
  8. ↑ HANCOCK, Harold B. County committees and the growth of independence in the three lower counties on the Delaware, 1765–1776. [s.l.]: [s.n.], 1973. S. 269–94. 
  9. ↑ a b c RYDEN, George Herbert. Letters to and from Caesar Rodney. [s.l.]: Historical Society of Delaware, 1933. S. 4. 
  10. ↑ Wilson, Timothy James. "Old Offenders": Loyalists in the Lower Delmarva Peninsula, 1775–1800, str. 197
  11. ↑ BROWN, robin. Where is Caesar Rodney really buried?. archive.delawareonline.com. Gannett Company, 24. 4. 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 11. 11. 2015. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CONRAD, Henry C. History of the State of Delaware, 3 vols.. Lancaster, Pennsylvania: Wickersham Company, 1908. 
  • SCOTT, Jane Harrington. Gentleman as Well as a Whig. Newark, Delaware: University of Delaware Press, 2000. ISBN 0-87413-700-4. 
  • HOFFECKER, Carol E. Democracy in Delaware. Wilmington, Delaware: Cedar Tree Books, 2004. ISBN 1-892142-23-6. 
  • MARTIN, Roger A. History of Delaware Through its Governors. Wilmington, Delaware: McClafferty Press, 1984. 
  • MARTIN, Roger A. Memoirs of the Senate. Newark, Delaware: Roger A. Martin, 1995. 
  • MUNROE, John A. Philadelawareans. Newark, Delaware: University of Delaware Press, 2004. ISBN 0-87413-872-8. 
  • MUNROE, John A. Federalist Delaware 1775–1815. New Brunswick, New Jersey: Rutgers University, 1954. 
  • RACINO, John W. Biographical Directory of American and Revolutionary Governors 1607–1789. Westport, CT: Meckler Books, 1980. ISBN 0-930466-00-4. 
  • SCHARF, John Thomas. History of Delaware 1609–1888. 2 vols. Philadelphia: L. J. Richards & Co, 1888. ISBN 0-87413-493-5. 
  • WARD, Christopher L. Delaware Continentals, 1776–1783. Wilmington, Delaware: Historical Society of Delaware, 1941. ISBN 0-924117-21-4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Caesar_Rodney&oldid=25414918“