Coelurosauravus
 CoelurosauravusStratigrafický výskyt: Pozdní perm, zhruba před 260 až 252 miliony let | |
|---|---|
 Rekonstrukce části lebky rodu Coelurosauravus. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | Sauropsida |
| Nadřád | Diapsida |
| Čeleď | Weigeltisauridae |
| Rod | Coelurosauravus Piveteau, 1926 |
| Binomické jméno | |
| Coelurosauravus elivensis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Coelurosauravus („ještěří pradědeček s dutým ocasem“) je rod dávno vyhynulého diapsidního "plachtícího" plaza z čeledi Weigeltisauridae. Žil v období konce prvohorního permu (nejmladší prvohory, asi před 260 až 252 miliony let) na území současného Madagaskaru. Jeho zvláštním anatomickým znakem byla vyztužená postranní kožní blána, umožňující plachtit mezi stromy.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jediné dnes známé fosilní exempláře tohoto plaza byly objeveny v letech 1907 až 1908 důstojníkem francouzské koloniální armády J.-M. Colcanapem na jihozápadě Madagaskaru (pravděpodobně v sedimentech souvrství (Spodní) Sakamena).[2] Přesné místo objevu není známé, mohlo se ale jednat o lokalitu u hory Mount Eliva při řece Sakamena (přítok řeky Onilahy).[3] V roce 1926 pak tyto fosilie popsal francouzský paleontolog Jean Piveteau pod jménem Coelurosauravus elivensis. V roce 1930 byl v Německu formálně popsán příbuzný druh Weigeltisaurus jaekeli, který je známý podle mnoha exemplářů, z toho některých velmi dobře dochovaných. V roce 1987 byl dokonce Weigeltisaurus přeřazen do dříve popsaného rodu Coelurosauravus jako jeho evropský druh "C. jaekeli", v roce 2015 však byl tomuto rodu vrácen jeho původní samostatný statut. Již v roce 1979 byl paleontologem Robertem Carollem jeden exemplář célurosaurava zařazen do samostatného taxonu Daedalosaurus madigascariensis[4], později se ale ukázalo, že pro stanovení nového jména není důvod, neboť se z hlediska anatomie stále jedná o zástupce druhu C. elivensis[5].
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Coelurosauravus měl relativně malou hlavu, jejíž délka u dospělého exempláře dosahovala jen 3,5 cm (zhruba poloviční velikost oproti hlavám jiných weigeltisauridů). Hlava s trupem dosahovala délky kolem 18 cm, i s ocasem pak celková délka těla činila asi 35 cm. Stejného rozměru (35 cm) dosahovalo i rozpětí 29 párů roztažitelných kostěných výběžků (patagií), vytvářejících membránu pro plachtění ve vzduchu.[6]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Coelurosauravus byl pravděpodobně arboreálním (na stromech žijícím) hmyzožravcem. Jeho ostré tenké zuby jsou dobře uzpůsobené k prorážení kutikuly členovců, navíc se mohl díky schopnosti plachtit dostávat i do nejhůře přístupných částí stromového patra a lovit létající hmyz i ve vzduchu. Kostěná ornamentace lebky mohla sloužit účelu signalizace, ačkoliv její přesný účel zatím neznáme.[7] Z hlediska schopnosti plachtit byl Coelurosauravus pravděpodobně méně obratný a efektivní než jeho moderní ekologický ekvivalent dráček létavý (Draco volans), a to z důvodu těžšího těla a výraznější relativní ztráty výšky na každý skok (vztlak křídla činil dle odhadu 107.9 N/m2 a úhel sestupu přesahoval 45 °).[8]
Zařazení
[editovat | editovat zdroj]Druh Coelurosauravus elivensis patří do kladu Neodiapsida a čeledi Weigeltisauridae. Jeho nejbližšími vývojovými příbuznými jsou tak rody Weigeltisaurus (Německo, Velká Británie), Glaurung (Německo) a Rautiania (Rusko).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Evans, S. E.; Haubold, H. (1987). A review of the Upper Permian genera Coelurosauravus, Weigeltisaurus and Gracilisaurus (Reptilia: Diapsida). Zoological Journal of the Linnean Society. 90 (3): 275–303.
- ↑ Smith, R. M. H. (2000). Sedimentology and taphonomy of Late Permian vertebrate fossil localities in Southwestern Madagascar. Paleontologia Africana. 36: 25–41.
- ↑ Buffa, V.; et al. (2021). A new cranial reconstruction of Coelurosauravus elivensis Piveteau, 1926 (Diapsida, Weigeltisauridae) and its implications on the paleoecology of the first gliding vertebrates. Journal of Vertebrate Paleontology. 41 (2) e1930020.
- ↑ Carroll, R. L. (1978). Permo-Triassic "lizards" from the Karoo System. Part II. A gliding reptile from the Upper Permian of Madagascar. Palaeontologia Africana. 21: 143-159.
- ↑ Evans, S. E. (1982). The gliding reptiles of the Upper Permian. Zoological Journal of the Linnean Society. 76 (2): 97–123.
- ↑ Buffa, V.; et al. (2022). The postcranial skeleton of the gliding reptile Coelurosauravus elivensis Piveteau, 1926 (Diapsida, Weigeltisauridae) from the late Permian Of Madagascar. Journal of Vertebrate Paleontology. 42 (1) e2108713.
- ↑ Pritchard, A. C.; et al. (2021). Osteology, relationships and functional morphology of Weigeltisaurus jaekeli (Diapsida, Weigeltisauridae) based on a complete skeleton from the Upper Permian Kupferschiefer of Germany. PeerJ. 9: e11413.
- ↑ McGuire, J. A.; Dudley, R. (2011). The Biology of Gliding in Flying Lizards (Genus Draco) and their Fossil and Extant Analogs. Integrative and Comparative Biology. 51 (6): 983–990.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dehling, J. M. (2017). How lizards fly: A novel type of wing in animals. PLOS ONE. 12 (12): e0189573.
- Carroll, R. L. (1988). Vertebrate Paleontology and Evolution, WH Freeman & Co.