Greif (protipartyzánská operace)
| Operace Greif | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Východní fronta | |||
| Trvání | 16. srpna 1942 – 30. srpna 1942 | ||
| Místo | V trojúhelníku vymezeném městy Vitebsk, Orša a Smolensk | ||
| Příčiny | Sílící partyzánské hnutí narušující přepravu materiálu na frontu. | ||
| Cíle | Zničit nebo alespoň co nejvíce oslabit partyzánské hnutí a zlikvidovat sítě jejich podporovatelů z řad civilních obyvatel. | ||
| Metody | Policejní protipartyzánská operace s plošnými represáliemi proti civilnímu obyvatelstvu se zapojením zpravodajských služeb. | ||
| Stav | ukončená operace | ||
| Naplánováno | Zničit co nejvíce partyzánů a ochrana železniční trati. | ||
| Výsledek | Partyzáni utrpěli značné ztráty, ale podařilo se jim z obklíčení uniknout. | ||
| Změny území | Po stažení kárných sil bylo území dále mimo kontrolu okupačních úřadů. | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Oběti, zatčení a škody | |||
| Mrtví | Zabito 900 civilistů | ||
| Zatčení | 910 lidí bylo deportováno na nucené práce do Německa, 599 partyzánů bylo zajato. | ||
| Škody | Bylo vypáleno několik vesnic a 19 civilistů bylo zastřeleno. | ||
| Po válce byl německý velitel operace oběšen v Minsku. | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg?lang=cs){kind=small}
Greif (rusky Гриф) byl krycí název pro trestnou protipartyzánskou operaci kárných sil na severním území okupovaného Běloruska v oblasti měst Orša, Sjanno a Vitebsk prováděnou od 16. srpna do 30. srpna 1942. Operace byla součástí většího operačního plánu a jejím pokračováním byly operace Rys a Sova.
Výchozí podmínky a cíle operace
[editovat | editovat zdroj]Podle tajné zprávy o operaci[pozn. 1] bylo hlavní příčinou spuštění akce rostoucí počet útoků proti železniční přepravě a paralyzování[pozn. 2] silniční dopravy ze strany sovětských partyzánů.[1] Hlavním účelem operace bylo vyčištění a pacifikace partyzánských skupin v zalesněné a bažinaté oblasti poblíž silnic a železnic v trojúhelníku Vitebsk, Orša a Smolensk. Cílem bylo způsobit co největší ztráty partyzánským útvarům, zničit jejich zázemí, omezit jejich operační možnosti a ochrana železniční tratě včetně získání kontroly nad územím.
Nasazené síly
[editovat | editovat zdroj]Německé okupační síly
[editovat | editovat zdroj]Do akce byly nasazeny následující jednotky:[2]
- 13. policejní pluk,
- 14. policejní pluk,
- 61. ochranný pluk,
- 638. pěchotní pluk LVF (francouzsky Légion des Volontaires Français contre le Bolchévisme),[pozn. 3]
- 257. pěší pluk,
- dělostřelecká podpora,
- speciální úderná motorizovaná jednotka,[2]
- letecká podpora,
- jednotky zvlášního určení pod vedením SD.
Operaci vedl velitel 286. bezpečnostní divize (německy 286. Sicherungs-Division) generálmajor Johann-Georg Richert.
_600_dpi.jpg?lang=cs)
Sovětské síly
[editovat | editovat zdroj]Operací byly zasaženy následující partyzánské brigády:[2][pozn. 4]
- 1. partyzánská brigáda, velitel Konstantin Sergejevič Zaslonov (rusky Константин Сергеевич Заслонов, padl 14. listopadu 1942) s přezdívkou Strýček Kosťa, 2 476 osob,[3]
- Boguševská brigáda, velitel Vasilij Ustinovič Bojko (rusky Василий Устинович Бойко, velel červen 1942 – srpen 1942) s přezdívkou Baťka, 125 osob,[pozn. 5][4]
- další menší oddíly sovětských partyzánů.
Velitelem partyzánů v obklíčení byl Vasilij Ustinovič Bojko.
Průběh operace
[editovat | editovat zdroj]Akce kárných jednotek byly zahájeny z měst Orša a Lepel. Dne 17. srpna 1942 z oblasti města Orša do akce nastoupil 14. policejní pluk. 61. ochranný pluk postupoval z oblasti města Lepel. Ze severu byli partyzáni obklíčeni jednotkami 13. policejního pluku naloděnými na čluny.[2] Partyzánské brigády se tak ocitly v obklíčení. V něm se sovětští partyzáni bránili po dobu šesti dnů. V kotli se velení spojených brigád ujal V. U. Bojko.[2] Po šesti dnech bojů prolomili partyzáni blokádu poblíž města Sjanno a z kotle unikli do Adamovského lesa (rusky Адамовский лес) asi 10 – 12 km východně od města Sjanno. Německé bezpečnostní síly se pokoušely partyzány pronásledovat až do 30. srpna 1942.
Výsledky operace
[editovat | editovat zdroj]Podle zprávy generál-majora Richerta z 30. srpna 1942 o výsledcích operace bylo zničeno 20 partyzánských základen včetně hlavní a partyzáni utrpěli těžké ztráty. Byl také zajat nespecifikovaný náčelník partyzánské skupiny.[pozn. 6] Bylo ukořistěno 5 děl, 7 protitankových děl, 3 protiletadlová děla, 2 provozuschopná obrněná vozidla, 17 kulometů, 6 minometů, velké množství pušek, střeliva a zejména značné množství výbušnin. Ztráty partyzánů byly 796 zabitých, 599 zajatých. Ztráty německých sil byly 26 mrtvých a 26 raněných.[1]
V důsledku operace bylo zabito asi 900 žen a dětí[1] a dalších 910 lidí bylo odvezeno na práci do Německa. Několik vesnic bylo vypáleno: Bortniki (rusky Бортники), Morozovka (rusky Морозовка). Ve vesnici Morozovka kárné síly zastřelily pro podezření ze spolupráce s partyzány 28 osob včetně 17 dětí,[5] ve vesnici Gorkava (rusky Горка́ва) pak 19 lidí.[2][5] Více než 1 700 kusů (1 000 kusů podle tajné zprávy)[1] dobytka bylo zabaveno.
Další související události
[editovat | editovat zdroj]Po válce v roce 1946 byl velitel trestné operace generálporučík Johann-Georg Richert odsouzen k trestu smrti za své válečné zločiny na okupovaném území Běloruska v tzv. Minském procesu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pramen uvadějící zprávu obsahuje ruský překlad z německého originálu a tento byl přeložen do češtiny.
- ↑ Jedná se o autentický výraz z tajné zprávy velitele operace.
- ↑ Jednalo se o jednotku francouzských dobrovolníků v řadách wehrmachtu.
- ↑ Počty osob v partyzánském oddíle jsou dány ke dni zařazení útvaru do Rudé armády. V době popisované operace přesné počty nejsou známé, neboť vedení přesné evidence v podmínkách partyzánské války není žádoucí.
- ↑ Malý počet osob je dán tím, že před zařazením do Rudé armády tato brigáda utržila těžké ztráty. V době operace bylo pravděpodobně číslo vyšší.
- ↑ Podle zprávy byl zabit velitel Blochin, kterého se nepodařilo podle pramenů spolehlivě identifikovat.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Карательная операция «Гриф» na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d KOLEKTIV AUTORŮ. Без срока давности. Беларусь. Витебская область [online]. Minsk: Národní archív Běloruské republiky, 2020-12-25 [cit. 2025-02-19]. S. 41. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ПОССЕ, Владимир Сергеевич. ГРИФ № 30, кодовое название карательной операции. belarusenc.by [online]. 2023-08-17 [cit. 2025-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-07. (rusky)
- ↑ 1-я бригада им. К. С. Заслонова. partizany.by [online]. [cit. 2025-02-18]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Богушевская бригада [online]. partizany.by [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Так убивали людей. Карательная операция "Гриф" | Статьи | городской портал Орши. orshagorodmoy.info [online]. [cit. 2025-02-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Běloruská stránka věnovaná partyzánskému hnutí (rusky)
