Hermanovce

Hermanovce
Vlajka
Poloha
Souřadnice	49°2′45″ s. š., 21°1′ v. d.
Nadmořská výška	501 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Prešov
Tradiční region	Šariš
Hermanovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15,96 km²
Počet obyvatel	1 738 (2024)
Hustota zalidnění	108,9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Lukáš Grejták
Vznik	1320
Oficiální web	www.obechermanovce.sk
Telefonní předvolba	051
PSČ	082 35 (pošta Hendrichovce)
Označení vozidel (do r. 2022)	PO
NUTS	524468
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermanovce jsou obec na Slovensku v okrese Prešov. Žije v nich přibližně 1 700 obyvatel.

Historie

Podle archeologických nálezů na území obce bylo sídliště kultury popelnicových polí, z mladší doby bronzové je hromadný nález bronzových artefaktů, nálezy ze sídliště římsko-barbarské doby a z období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320, kde je uedna pod názvem Villa Hermani Superior et Inferior. Původně na území panství Svinia byly dvě osady. Velké Hermanovce byly založené zemanskou kolonizací v polovině 13. století a Vyšné Hermanovce byly založeny na zákupním právu. Jedny byly označované jako Šemšey Harmanovce a náležely od roku 1372 zemanům ze Šebeše. Druhé byly uváděny jako Stankay Hermanovce a od roku 1426 náležely zemanům ze Šemše. Rozdělení se udrželo až do 18. století, kdy obě obce vlastnili Pechyovci. V roce 1372 nesla obec název Nogherman, v roce 1389 Felseuherman et altera Felseuherman a v roce 1773 jako Hermany, Hermanowze v roce 1863 Semsej(hermány) és Stankajhermány, v období 1873–1882 Hermány, do roku 1913 Sztankahermány a od roku 1920 Hermanovce, maďarsky Sztankahermány.

V roce 1427 obec platila daň z 42 port. V roce 1787 žilo v 77 domech 564 obyvatel a v roce 1828 žilo 656 obyvatel v 88 domech. Hlavní činností bylo zemědělství, chov dobytka a ovcí, plátenictví a výroba kolomazi.

Přírodní poměry

Obec leží v Šarišské vrchovině v úzkém údolí potoka Hermanky. Nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí 415–819 m, střed obce je ve výšce 460 m n. m. Povrch je mírně členitá vrchovina, na severu částečně hornatý. Nejvyšším bodem je hora Lazy (853,9 m n. m.). Území tvoří horniny karpatského flyše. půdní typ zastupují hnědozemě a ilimerizované půdy. V lesích převládají jedlové a smrkové porosty.

Celková rozloha obce je 15,9624 km², z toho v roce 1996 tvořila zemědělská půda 1015 ha, v roce 2020 to bylo 64 %. V roce 2020 z celkové plochy připadalo 36 % na ornou půdu, 26 % na travnaté plochy a 31 % na lesy. V roce 2024 připadalo 572,81 ha na ornou půdu,396,73 ha na travnaté plochy, 522,32 ha na lesy a 11,44 na vodní plochu.

Obec leží v západní části okresu Prešov a sousedí:

	Renčišov, Nové Štefanovce
Lipovce, Štefanovce		Jarovnice
Hendrichovce	Bertotovce

Památky

• Římskokatolický kostel svaté Alžběty Uherské je jednolodní, původně gotická stavba s půlkruhovým závěrem, bočními kaplemi a věží, pravděpodobně z počátku 14. století. V roce 1650 prošla úpravami. V letech 1666–1717 byl kostel protestantský. Poté prošel barokní přestavbou. V roce 1840 byly Františkem Péchym přistavěny boční kaple. Východní věž byla postavena v letech 1860–1864. Další renovace následovaly v letech 1895, 1908 a 1925. Interiér má pruskou klenbu. Kněžišti dominuje hlavní oltář, který se skládá z gotických panelů a soch umístěných v novogotické oltářní architektuře. Gotické části kostela původně patřily k několika oltářům z období 1470–1479 a jsou to boční oltáře ze zaniklého augustiniánského kláštera v Hrabkově. Oltářní skříň obsahuje tři sochy: Madonu, svatou Barboru a svatou Dorotu. Boční oltáře s malbami Krista na kříži a Panny Marie Bolestné jsou rokokové, stejně jako kazatelna s malbami evangelistů na parapetu. Fasády kostela jsou hladké, členěné opěrnými pilíři a okny s půlkruhovými oblouky. Věž je zakončena barokní střechou s lucernou. Kostel je kulturní památkou Slovenska.

• Rodinná hrobka Péchyů je klasicistní kruhový pavilon s kopulí nesenou šesti toskánskými sloupy, pochází z roku 1818. Pohřební tumba je umístěna uprostřed pavilonu. Jsou zde pohřbeni František Péchy a jeho manželka Barbora. Pavilon se nachází východně od kostela a je kulturní památkou Slovenska.
• Kaštel rodiny Péchyů je jednopodlažní klasicistní pětitraktová budova na obdélníkovém půdorysu se středním rizalitem, pochází z dvacátých let 19. století. Sídlo je ve vlastnictví potomků původních majitelů. Západní fasáda je tvořena průběžnou sloupovou lodžií, ze které vystupuje tříosý portikus s trojúhelníkovým tympanonem, nesoucí alianční znak rodu. Vedle kaštelu se nachází anglický park a novější lovecký zámeček. Je to jednopodlažní budova postavena na půdorysu písmene U s mansardovou střechou z roku 1927. Stojí na místě starší kurie. Budovu nechal postavit Juraj Péchy. Kaštel je kulturní památka Slovenska.

Osobnosti

Štefan Hlaváč – kněz a středoškolský profesor, který od 17. prosince 1957 až do 11. února 1983 byl správcem zdejší fary.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermanovce na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermanovce na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Autoritní data	LCCN: n2004026984 NLI: 987007465745405171 SNK: 87274 VIAF: 152647683

Portály: Geografie | Slovensko