Odorheiu Secuiesc
| Odorheiu Secuiesc Székelyudvarhely | |
|---|---|
 Pohled na Odorheiu Secuiesc | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°18′23″ s. š., 25°17′49″ v. d. |
| Nadmořská výška | 480 m n. m. |
| Časové pásmo | +2 |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Harghita |
| Region | Sikulsko |
  Odorheiu Secuiesc | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 47,49 km² |
| Počet obyvatel | 34 257 (2011) |
| Hustota zalidnění | 721,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři (95,8 %), Rumuni (2,6 %), Romové (1,5 %) |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Árpád Gálfi |
| Oficiální web | www |
| office | |
| Telefonní předvolba | +40 266 |
| PSČ | 535600 |
| Označení vozidel | HR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Odorheiu Secuiesc (maďarsky Székelyudvarhely, německy Oderhellen, česky Sikulské Dvořiště[zdroj?]) je město v Rumunsku v župě Harghita, jedno z historických center Sikulska. Nachází se u břehu řeky Târnava Mare (zdrojnice řeky Târnavy), asi 50 km jihozápadně od města Miercurea Ciuc, 102 km severozápadně od Brašova a asi 274 km severozápadně od Bukurešti. V roce 2011 žilo ve městě 34 257 obyvatel, Odorheiu Secuiesc je tak druhým největším městem župy Harghita.
Naprostou většinu obyvatelstva (95,8 %) tvoří Maďaři, zatímco Rumuni tvoří pouze 2,6 % obyvatel. Polovina obyvatel vyznává římskokatolické křesťanství, 30,14 % obyvatel je součástí maďarské reformované církve, zbytek tvoří unitáři (14,71 %) a pravoslavná církev (2,54 %). Vzhledem k tomuto náboženskému rozkolu se ve městě nachází velké množství kostelů patřících obyvateli uznávaným církvím.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve městě byly objeveny ruiny římské pevnosti.
Dokument z roku 1301 zmiňuje existenci královské pevnosti, Castram Vduord. Název Vduord naznačuje, že zde měl sikulský správce své sídlo. Předpokládá se, že město bylo svobodným městem před 14. stoletím. V roce 1357 se zde konal první sněm (zastupitelské shromáždění) Sikulů. Citadela (hrad) ve městě byla postavena v roce 1492 s použitím stavebních materiálů z kláštera. Jan Zikmund Zápolský, se citadely zmocnil po vítězství v bitvě proti Sikulům. Mezi lety 1562 a 1565 financovalo Sedmihradské knížectví výstavbu nového hradu Székelytámadt (doslova „zaútočil na Sikuly“), což bylo interpretováno jako ponížení způsobené Sikulům poraženým v bitvě. Sikulové tento hrad zničili v roce 1599, když bojovali po boku valašského vojvody Michala Chrabrého. Jeho rekonstrukci nařídil až po roce 1621 nový kníže Gabriel Bethlen. V roce 1616 osmanský paša Ali hrad vypálil do základů a v roce 1704 jej vyplenil rakouský generál Ferdinand Tige. Nakonec byl hrad částečně zbořen. Od té doby se hrad nazývá Csonkavár.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Římská pevnost
- Římskokatolická kaple (13.-16. století)
- Zřícenina pevnosti "Székely Támadt" (16. století)
- Františkánský klášter
- Jezuitský kostel (17.-18. století)
- Reformovaný kostel
- Bývalé sídlo župy Odorheiu (1896)
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- László Rajk (1909–1949), maďarský ministr vnitra a zahraničních věcí, odsouzený ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti a následně popravený.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Odorheiu Secuiesc na anglické Wikipedii a Odorheiu Secuiesc na rumunské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Odorheiu Secuiesc na Wikimedia Commons
