Plástev
Včelí plást nebo plástev (latinsky favus, anglicky honeycomb) je deska tvořená dvojitou vrstvou šestibokých buněk, které si staví včely medonosné i jiné druhy včel rodu Apis ve svých hnízdech z jimi produkovaného včelího vosku. Tvorba pravidelné struktury je dána převážně mechanickými vlastnostmi včelího vosku, rozměry jsou odvozené z velikostí těla dělnic a trubců.[1] [2] Prvním, kdo propojil matematiku a včely, byl Pappos z Alexandrie (3. stol. n. l.). Ten je zmiňuje v souvislosti s pravidelným šestiúhelníkem. Zajímavé podrobnosti z této problematiky doplněné četnými výpočty publikoval v roce 1937 profesor pražské techniky J. Pantoflíček (1875 – 1951)[3].
Buňky plástu mohou obsahovat včelí larvy, kukly, zásoby medu a pylu. Kromě zásobní funkce slouží včelám jako prostředek komunikace (vůně, vibrace)[2]. Prázdný plást nazývají včelaři souš, plásty vyřezané z hnízda se nazývají voští. Archaický název pro plást s medem je strdí[4].
Plásty podobné konstrukce si staví též jiní blanokřídlí, např. vosíci, vosy a sršni. Plásty ovšem nejsou voskové, ale vybudované z papíroviny ze směsi dřevitých vláken, žlázových výměšků, jílových částic a dalších komponent[5].
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/jak-vznikaji-sestiuhelnikove-vceli-plastve--1238086 - Jak vznikají šestiúhelníkové včelí plástve
- ↑ a b TAUTZ, Jürgen. Fenomenální včely. Praha: Brázda, 2009. ISBN 978-80-209-0415-7.
- ↑ PANTOFLÍČEK, Jaroslav. Konstrukce včelího díla. Včela moravská. 1937, roč. 71.
- ↑ JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. 1. vyd. Praha: J.R.Vilímek, 1894.
- ↑ Ganor, E., Barenholz–Paniry, V. and Ishay, J.S. (1986), Cell wall structure and composition in the comb built by hornets and wasps (Vespinae, hymenoptera). J. Morphol., 189: 215-224. https://doi.org/10.1002/jmor.1051890211
