Přeskočit na obsah

Politická perzekuce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Politická perzekuce je jednání, při kterém státní aktér, který drží moc nad určitým územím, záměrně z politických důvodů za pomocí síly kontroluje své občany. V případě, že státní aktér usoudí, že chování občana či skupiny občanů může státní zřízení dané země nějakým způsobem ohrozit, může prostřednictvím politické perzekuce různými způsoby zabránit dané osobě či skupině osob v účasti na politickém životě. Osoba, která je vystavena takovým prostředkům, je označována jako disident.[1]

Základním smyslem politické perzekuce je z pohledu státního aktéra omezení vlivů takových občanů, kteří otevřeně vystupují proti vládě, konkrétním státním činitelům, státnímu zřízení či jiným autoritám spojených se státem, který na daném území uplatňuje svoji moc. Režimy, které tímto způsobem proti svým občanům vystupují, se nejčastěji označují jako autokratické, totalitní či diktátorské. Typické jsou pro takové režimy projevy jako porušování lidských práv, policejní násilí, vykonstruované soudní procesy, věznění politických odpůrců, jejich nucená zmizení, ale také mučení či dokonce popravy (obecně tedy zejména politické násilí). Tvrdá politická represe ze strany státní moci však může v některých případech vést k podobně silnému odporu ze strany občanů.[2]

Politická perzekuce jako taková se nemusí vůči těm, kteří jsou perzekvováni, navenek nijak konkrétně projevit. Stačí totiž, když občané, kteří by proti režimu mohli vystupovat, vidí, že lidé s podobným smýšlením jsou za tuto činnost politicky perzekvováni; samotný strach z toho, že by mohli být perzekvováni také, je má přinutit k poslušnosti (často tak dochází mj. k autocenzuře, př. samizdat). Takový systém poté utváří více či méně jasně definovanou hierarchii ve státě, která státní moc staví (nebo má stavět) do role silné a pevné autority.

V Česku (Československu) se politická perzekuce projevovala typicky v dobách Rakouska-Uherska (perzekuce českých nacionalistů, zejména za doby první světové války), Protektorátu Čechy a Morava a v dobách komunistické diktatury (zejména tvrdá byla v letech 1949 až 1953).[3][4] Politická perzekuce jako taková však není výhradou pouze autoritářských států. Projevit se může i v demokratických zemích, přičemž vyšší míra politické perzekuce v dané zemi může často korelovat s nižší úrovní demokracie a svobody. Takový stav může úzce souviset s erozí demokracie.[5][6][7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Political repression na anglické Wikipedii.

  1. Political Repression [online]. [cit. 2025-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BARTUSEVIČIUS, Henrikas; VAN LEEUWEN, Florian; PETERSEN, Michael Bang. Political repression motivates anti-government violence. Royal Society Open Science. 2023-06-14, roč. 10, čís. 6, s. 221227. Dostupné online [cit. 2025-08-30]. doi:10.1098/rsos.221227. PMID 37325594. 
  3. HAVLÍKOVÁ, Lucie. Politická perzekuce v 50. letech 20. století v Československu - případ Josefa Hendrycha a Vlasty Hendrychové. dspace.tul.cz. 2020-09-02. Dostupné online [cit. 2025-08-30]. 
  4. Moderní-Dějiny.cz | Perzekuce společnosti v Československu po roce 1948. www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2025-08-30]. Dostupné online. 
  5. REGAN, Patrick M.; HENDERSON, Errol A. Democracy, Threats and Political Repression in Developing Countries: Are Democracies Internally Less Violent?. Third World Quarterly. 2002, roč. 23, čís. 1, s. 119–136. Dostupné online [cit. 2025-08-30]. ISSN 0143-6597. 
  6. How to Prevent Political Violence [online]. [cit. 2025-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. RITIMO. Democracies Under Pressure. Authoritarianism, Repression, Struggles. ritimo [online]. 2021-12-20 [cit. 2025-08-30]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]