Turkovice
Vzhled
Souřadnice: 49°57′9″ s. š., 15°32′56″ v. d.
| Turkovice | |
|---|---|
Kostel sv. Martina | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Přelouč |
| Obec s rozšířenou působností | Přelouč (správní obvod) |
| Okres | Pardubice |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′9″ s. š., 15°32′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 325 (2025)[1] |
| Rozloha | 5,31 km²[2] |
| Nadmořská výška | 349 m n. m. |
| PSČ | 533 63 |
| Počet domů | 134 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Turkovice 2 533 63 Turkovice obec.turkovice@seznam.cz |
| Starostka | Soňa Vášová |
| Oficiální web | www |
Turkovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 575844 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Turkovice jsou obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Leží asi deset kilometrů jižně od Přelouče a osm kilometrů západně od Heřmanova Městce. Celkem v nich žije 325[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1257. Jméno obce pochází od slova „tur“ – skot.
V polovině šestnáctého století vesnice patřila ke svojšickému panství Jiřího z Gerštorfu. Při dělení majetku po Jiřího smrti připadly Turkovice bratrům Jiřímu a Jindřichovi z Gerštorfu.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 722 | 721 | 733 | 639 | 640 | 661 | 545 | 403 | 368 | 310 | 313 | 281 | 274 | 270 | 290 |
| Počet domů | 121 | 117 | 118 | 118 | 121 | 124 | 125 | 123 | 110 | 101 | 89 | 118 | 115 | 128 | 134 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]Od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Sovolusky.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Martina je raně gotický kostel z roku 1348, v roce 1729 byl upraven barokně a empírově. V letech 1816–1817 byla přistavěna věž, sakristie a oratoře. Je to menší jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem.[9] Vnějšek je členěn lizénami. Oltář je pseudobarokní, obraz svatého Martina od J. Brandejse, kazatelna s figurálními reliéfy a sochami ze druhé poloviny 18. století, raně barokní kamenná křtitelnice. Sloužil jako farní kostel a rodinná hrobka majitelů podhořanského panství. U kostela se nachází hřbitov s márnicí.[10]
- Pohřební kaple Pachtů z Rájova je empírová z roku 1839.[11] Arnošt Pachta z Rájova zakoupil podhořanské panství roku 1798. V roce 1816 nechal barokně přestavět turkovický kostel. Arnošt Pachta roku 1823 zemřel a je zde pohřben. Roku 1836 zde uložena jeho manželka a v roce 1837 jeho zesnulý syn Arnošt Prokop. Od pohřební kaple je vedena vysoká opěrná zeď svahu se schodištěm k faře. Ve zdi se nachází devět renesančních náhrobních kamenů rodu Gerštorfů, držitelů podhořanského panství.[12]
- Fara je barokní z roku 1731, na začátku 19. století upravená.
- Škola stojí na návsi před kostelem a má dlouhou tradici. Vyučovat se v obci začalo roku 1720. Vyučovalo se trivium – čtení, psaní a počty a také náboženství.
- Na návsi před školou stojí socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek I. Chrudimsko. Praha: František Šimáček, 1882. 292 s. Dostupné online. Kapitola Svojšice tvrz, s. 203.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 524.
- ↑ Udělené symboly – Turkovice [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Martina - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ márnice - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ pohřební kaple Pachtů z Rájova - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ohradní zeď - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Turkovice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Turkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Turkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)