Voltametrie

Voltametrie je elektrochemická analytická metoda umožňující kvalitativní i kvantitativní analýzu neznámých vzorků a studium redoxních reakcí. Vznikla na základě Heyrovského polarografie, což je zvláštní případ voltametrie na rtuťové kapkové elektrodě s proměnlivým povrchem. Polarografie byla popsána dříve, než voltametrie jakožto širší kategorie. Voltametrie i polarografie využívají elektrolýzy sledované chemické látky za soustavného vkládání známého napětí a měření elektrického proudu.^[1]

Voltametrický článek

V současné době se pro voltametrii nejčastěji využívá tříelektrodové zapojení pracovní, referentní a pomocné elektrody. Elektrolýza probíhá (a elektrický proud tedy prochází) mezi pracovní a pomocnou elektrodou. Proudová odezva se měří ampérmetrem zapojeným sériově s pracovní a pomocnou elektrodou. Napětí se na článek vkládá prostřednictvím potenciostatu (proměnlivého odporu) a jeho velikost je měřena voltmetrem zapojeným paralelně mezi pracovní a referentní elektrodou.^[2]

Potenciálové programy

Závislost vkládaného potenciálu na čase představuje program, podle kterého se na článek napětí vkládá. Existuje několik běžných potenciálových programů, tj. vlastně samotných voltametrických metod:

Voltametrická křivka

Závislost proudové odezvy na potenciálu se nazývá voltametrická křivka a je samotným výsledkem voltametrického měření.^[3] Prostřednictvím voltametrické křivky lze analyt kvalitativně i kvantitativně charakterizovat.

Odkazy

Reference

↑ BAREK, Jiří; OPEKAR, František; ŠTULÍK, Karel. Elektroanalytická chemie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1146-5.
↑ ^a ^b ^c ^d Fundamentals of analytical chemistry. Příprava vydání Douglas A. Skoog, Donald Markham West, F. James Holler, Stanley R. Crouch. 9. ed., International ed. vyd. Melbourne: Brooks/Cole, Cengage Learning ISBN 978-0-495-55828-6, ISBN 978-1-285-05624-1.
↑ ^a ^b ELGRISHI, Noémie; ROUNTREE, Kelley J.; MCCARTHY, Brian D. A Practical Beginner’s Guide to Cyclic Voltammetry. Journal of Chemical Education. 2018-02-13, roč. 95, čís. 2, s. 197–206. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 0021-9584. doi:10.1021/acs.jchemed.7b00361. (anglicky)
↑ MIRCESKI, Valentin; SKRZYPEK, Sławomira; STOJANOV, Leon. Square-wave voltammetry. ChemTexts. 2018-12, roč. 4, čís. 4. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 2199-3793. doi:10.1007/s40828-018-0073-0. (anglicky)
↑ COPELAND, T. R.; SKOGERBOE, R. K. Anodic stripping voltammetry. Analytical Chemistry. 1974-12-01, roč. 46, čís. 14, s. 1257A–1268a. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 0003-2700. doi:10.1021/ac60350a021. (anglicky)
↑ ŠVANCARA, Ivan. Elektroanalýza - vybrané kapitoly [online]. 2019 [cit. 2025-07-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu voltametrie na Wikimedia Commons

[1] BAREK, Jiří; OPEKAR, František; ŠTULÍK, Karel. Elektroanalytická chemie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1146-5.

[:0-2] Fundamentals of analytical chemistry. Příprava vydání Douglas A. Skoog, Donald Markham West, F. James Holler, Stanley R. Crouch. 9. ed., International ed. vyd. Melbourne: Brooks/Cole, Cengage Learning ISBN 978-0-495-55828-6, ISBN 978-1-285-05624-1.

[:1-3] ELGRISHI, Noémie; ROUNTREE, Kelley J.; MCCARTHY, Brian D. A Practical Beginner’s Guide to Cyclic Voltammetry. Journal of Chemical Education. 2018-02-13, roč. 95, čís. 2, s. 197–206. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 0021-9584. doi:10.1021/acs.jchemed.7b00361. (anglicky)

[4] MIRCESKI, Valentin; SKRZYPEK, Sławomira; STOJANOV, Leon. Square-wave voltammetry. ChemTexts. 2018-12, roč. 4, čís. 4. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 2199-3793. doi:10.1007/s40828-018-0073-0. (anglicky)

[5] COPELAND, T. R.; SKOGERBOE, R. K. Anodic stripping voltammetry. Analytical Chemistry. 1974-12-01, roč. 46, čís. 14, s. 1257A–1268a. Dostupné online [cit. 2025-07-01]. ISSN 0003-2700. doi:10.1021/ac60350a021. (anglicky)

[6] ŠVANCARA, Ivan. Elektroanalýza - vybrané kapitoly [online]. 2019 [cit. 2025-07-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]