Wikipedista:Pavel Fric

Poloha České republiky v Evropské unii. Čechy, Morava a Slezsko

Zákaz činnosti

Moravská kokarda

Arbitrážní výbor rozhodl navrhované opatření schválit v alternativním znění. Proti původnímu návrhu hlasovali 3 arbitři, proti nebyl nikdo, jeden arbitr nehlasoval. Pro alternativní návrh hlasoval všichni čtyři arbitři.

Znění schváleného opatření:
Uživateli Pavel Fric (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty) a s ním interagujícímu uživateli využívajícímu IP adresu 31.31.232.151 (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty), případně registrovanému uživateli dříve využívajícímu uvedenou IP adresu se

1. zakazuje editovat stránky s moravskou tématikou
2. zakazuje editovat stránky Morava, Moravská vlajka, Vyvěšování moravské vlajky, Moravská vlajka (1800–1918), Moravská erbovní listina Fridricha III., Kokarda (ozdoba)
3. zakazuje uvádět reference na blog moravskaorlice.blogspot.com

Opatření podle bodu 1. platí 3 měsíce, opatření podle bodu 2. platí 5 let po uplynutí opatření podle bodu 1., opatření podle bodu 3. platí do odvolání. V případě porušení může být wikipedista Pavel Fric zablokován nejprve na jeden den, v případě opakování pak nejdéle na dvojnásobek nejdelšího předchozího bloku, nejdéle však na 3 měsíce. Při porušení se lhůta restartuje.

Za AV uzavřel ― Herigona (diskuse) 29. 11. 2024, 14:10 (CET) Kategorie:Wikipedie:Žádosti o opatření

Vyjádření žadatele

Návrh opatření

Dle posouzení administrátorů. Optimálně zablokovat IP účty. Konečně zamezit uživateli Wikipedista:Pavel Fric, 31.31.232.151 (pravděpodobně loutkový učet) a možná i další, ovlivňovat články Wikipedie pomocí jeho vyfabrikovaných zdrojů na jeho vlastních webových stránkách a zablokovat jeho editování na všech heslech, kam dodával doměle neutrální a jím napsané zdroje z jeho blogů a webů. Prohledat jím editované články a odstranit jím přidané falsifikáty (jím vymyslené informace, které podkládá vlastními referencemi a referencemi jeho možných IP spolupracovníků.)

Zdůvodnění

Wikipedista:Pavel Fric, 31.31.232.151 (pravděpodobný loutkový nepřihlášený účet) odstraňovali ozdrojované informace ve článku Kokarda (ozdoba), kde daná IP řekla, že bude dále revertovat. IP změnila informace dodané mnou, podložené věrohodnými zdroji a přizpůsobila si je jeho pohledem. Tento spor byl důvod mé první žádosti správcům. Uživatel odmítal i diskuzi, po které jsem byl ochoten přistoupit na různé varianty zobrazení. Poté jsem článěk však nechal být a pouze odstranil neozdrojovaný obrázek kokardy, který neozdrojovaně nahrál Pavel Fric na Wikimedia Commons a nahrazoval ho např. na anglické Wikipedii. Za týden jsem se vrátil k článku a jeho soubor byl navrácen, podložen zdroji na webu moravskaorlice blogspot com, kde článek vyšel říjnu 2024. V článku je dokonce fotografie předmětu z nějakého eshopu, kterou dokládá spekulativně jako zdroj, neexistujícího v jiných zdrojích, kde si to významově přizpůsobuje. Zřejmě čistě náhodou vyšel v týden, kdy uživatel Pavel Fric dokládal zdroj pro existenci varianty jeho obrázku, který si vymyslel dle jeho teorie odvozování posloupnosti. To je pouze jeden z příkladů v otázce zdrojování, u dalších zcela historických hesel s nutností přesnosti zdrojů, je to prokazatelné ještě více.

Tento uživatel již byl předmětem projednávání arbitrážního v minulosti, např. v roce 2020 (Wikipedie:Žádost o opatření/Tematické omezení pro uživatele Pavel Fric), kdy výbor původně zakázal editaci dotčených hesel jako Moravská vlajka, Morava atd. Avšak opatření již vypršelo a uživatel stránky tohoto tématu edituje dál. Na stránkách Moravská vlajka, Vyvěšování moravské vlajky, Moravská vlajka (1800–1918), Moravská erbovní listina Fridricha III. atd. jsem také našel reference odkazující na jeho blog moravskaorlice blogspot com, takže to pokládám za systematickou falzifikaci zdrojů, známé např. z Čínské Wikipedie, jelikož se tam nachází některé odvozené informace v prospěch jeho napsaných textů a vidění světa, nedoložené z jiných zdrojů a nacházející se pouze v dotčeném webu. Po vyřešení bude potřeba analýza článků od fabrikací a falz od wikipedistů recenzentů.

Již dříve jsem žádal v problematice článku Kokarda (ozdoba) o opatření na nástěnce správců, avšak žádost vypršela. Problematika se však ukázala být neudržitelná a neomezena pouze na případ jednoho článku. Přidávám původní žádost pro dokreslení celého problému.

Původní žádost na nástěnce správců (Wikipedie:Nástěnka správců/Archiv87#Žádost o omezení editací u článku či zablokování – 31.31.232.151)

31.31.232.151 (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty)

Dobrý den, tento uživatel opět smazal ozdrojované editace a opětovně přidal do článku Kokarda (ozdoba) neozdrojované informace a soubory, proto žádám správce o opatření. Na vyzvání k diskuzi, na což byl upozorněn již dvakrát, nijak nereagoval (diskuse s wikipedistou:31.31.232.151). Do článku také např. opakovaně přidává do referencí odkazy na jiné články na Wikipedii a podobně.

Pro dokreslení, tuto adresu z oblasti okres Ždár nad Sázavou, Morava jsem dříve považoval za další nepřihlášenou IP adresu wikipedisty Pavel Fric, ten to ovšem popřel. Tudíž to, že tato IP adresa přidala jím nahraný soubor na anglickou Wikipedii, den před ním na Commons editovala popis jednoho souboru, který Pavel Fric následně přemazával, již v dubnu 2024 editovaly obě entity jeden článek v rozmezí 1 dne, jako např. Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně či v červenci v rozmezí 1 týdne článek Zdeněk Kubík, je tedy zřejmě náhoda. Děkuji za vyřešení. --ThecentreCZ (diskuse) 16. 9. 2024, 22:49 (CEST)

Mojí žádostí se pro její složitost bohužel tehdy nikdo nezabýval a skončila v archivu. Děkuji --ThecentreCZ (diskuse) 20. 10. 2024, 01:53 (CEST)

Vyjádření dotčených wikipedistů

Uživatel Pavel Fric

Co se vlastně po mně chce? Mohu potvrdit, že nebydlím v okrese Žďár nad Sázavou, který je výše zmíněn. Heslo Kokarda (ozdoba) jsem upravoval (viz protokol): 11. 9. 2024, 20:00 (typo), 12. 9. 2024, 12:34 (typo), 13. 9. 2024, 07:53 (typo), 15. 9. 2024, 16:55 (Civilní kokardy: Červenobílá kokarda), 15. 9. 2024, 20:12 (České národní barvy. Česká kokarda: bíločervená), a 19. 10. 2024, 10:35 (Příklady kokard v národních barvách: Kokarda ve státních barvách České republiky), 21. 10. 2024, 09:53 (typo)--Pavel Fric (diskuse) 21. 10. 2024, 09:57 (CEST)

Vyjádření arbitrů

Informace o stavu žádosti

• Žádosti jsem si všiml a započal interní diskusi o přijetí/nepřijetí žádosti. --V0lkanic (diskuse) 20. 10. 2024, 09:52 (CEST)
• Arbitrážní výbor přijal žádost k projednávání.--ČsrVK (diskuse) 23. 10. 2024, 10:49 (CEST)
• Arbitrážní výbor zahájil interní diskusi. --V0lkanic (diskuse) 23. 10. 2024, 15:17 (CEST)
• Interní diskuse se mimořádně zpomalila kvůli intenzivnímu řešení jiného opatření. ― Herigona (diskuse) 7. 11. 2024, 08:07 (CET)
• Interní diskuse nadále probíhá, diskutuje se konkrétní podoba možného opatření. --V0lkanic (diskuse) 16. 11. 2024, 20:42 (CET)
• AV interně hlasuje o konkrétních návrzích nálezu a opatření. ― Herigona (diskuse) 27. 11. 2024, 18:51 (CET)

Nález

Uživatel Pavel Fric (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty) a s ním interagující uživatel využívající IP adresu 31.31.232.151 (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty) opakovaně provádějí v článcích s moravskou tématikou nekonsensuální úpravy, což odporuje doporučení Konsenzus.

Přitom za podobné chování přijal Arbitrážní výbor v minulosti vůči uživateli Pavel Fric opatření a uživatel byl za něj správci opakovaně blokován. Arbitrážní výbor konstatuje, že předchozí opatření v zásadě nezměnilo způsob jeho editování, a domnívá se, že k nápravě by mohlo vést mírnější, zato však dlouhodobé opatření.

Navíc shledává Arbitrážní výbor blog moravskaorlice.blogspot.com nevěrohodným a veškeré informace, které na něj odkazují, má za nedoložené. Komunitě doporučuje, aby k uvedenému blogu přistupovala stejně.

Za AV vložil ― Herigona (diskuse) 28. 11. 2024, 19:43 (CET)

Hlasování

• Pro Pro ― Herigona (diskuse) 28. 11. 2024, 19:43 (CET)
• Pro Pro --V0lkanic (diskuse) 28. 11. 2024, 19:55 (CET)
• Pro Pro --Lalina (diskuse) 28. 11. 2024, 20:14 (CET)
• Pro Pro --ČsrVK (diskuse) 29. 11. 2024, 12:33 (CET)

Schváleno. Poměr hlasů: 4/0/0/0
Poznámka: číslo udává počet hlasů pro nález/proti nálezu/vyloučených pro podjatost/jiných
Hlasování uzavřel--ČsrVK (diskuse) 29. 11. 2024, 12:35 (CET)

Hlasování o návrhu žadatele

• Proti Proti Návrh je napsán poněkud nejasně. Členové AV budou muset vypracovat alternativní návrh a o něm hlasovat. ― Herigona (diskuse) 25. 10. 2024, 10:08 (CEST)
• Proti Proti --V0lkanic (diskuse) 25. 10. 2024, 10:11 (CEST)
• Proti Proti Návrh mi taktéž přijde nejasný, již jsem se interně vyjadřoval k alternativnímu znění. --ČsrVK (diskuse) 25. 10. 2024, 10:29 (CEST)

Zamítnuto. Poměr hlasů: 0/3/0/0
Poznámka: číslo udává počet hlasů pro navržené opatření/proti navrženému opatření/vyloučených pro podjatost/jiných
Hlasování uzavřel ― Herigona (diskuse) 29. 11. 2024, 14:10 (CET)

Alternativní návrhy arbitrů

Návrh

Uživateli Pavel Fric (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty) a s ním interagujícímu uživateli využívajícímu IP adresu 31.31.232.151 (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty), případně registrovanému uživateli dříve využívajícímu uvedenou IP adresu se

1. zakazuje editovat stránky s moravskou tématikou
2. zakazuje editovat stránky Morava, Moravská vlajka, Vyvěšování moravské vlajky, Moravská vlajka (1800–1918), Moravská erbovní listina Fridricha III., Kokarda (ozdoba)
3. zakazuje uvádět reference na blog moravskaorlice.blogspot.com

Opatření podle bodu 1. platí 3 měsíce, opatření podle bodu 2. platí 5 let po uplynutí opatření podle bodu 1., opatření podle bodu 3. platí do odvolání. V případě porušení může být wikipedista Pavel Fric zablokován nejprve na jeden den, v případě opakování pak nejdéle na dvojnásobek nejdelšího předchozího bloku, nejdéle však na 3 měsíce. Při porušení se lhůta restartuje

Hlasování

• Pro Pro --Lalina (diskuse) 29. 11. 2024, 11:30 (CET)
• Pro Pro --V0lkanic (diskuse) 29. 11. 2024, 11:51 (CET)
• Pro Pro --ČsrVK (diskuse) 29. 11. 2024, 12:36 (CET)
• Pro Pro ― Herigona (diskuse) 29. 11. 2024, 14:10 (CET)

Schváleno. Poměr hlasů: 4/0/0/0
Poznámka: číslo udává počet hlasů pro navržené opatření/proti navrženému opatření/vyloučených pro podjatost/jiných
Hlasování uzavřel ― Herigona (diskuse) 29. 11. 2024, 14:10 (CET)

Další diskuse

Nestačilo by jeho blog dát na blacklist? --Zdenekk2 (diskuse) 20. 10. 2024, 13:00 (CEST)

Zdá se mi, že to opatření, jak je navržené, je už v principu nepřijatelné. AV nemůže rozhodovat o samotném obsahu encyklopedie a nemůže ani komukoli přikazovat, aby prohledával články a činil v nich nějaké čistky. To je spíš věc vhodná třeba do nějakého tematického wikiprojektu, kde si znalci a znalkyně tématu domluví, že něco takhle projdou (nebo třeba projekt Kvalita, ale ten je už teď zahlcený). Co by nanejvýš AV mohl udělat, je nařídit ban uživatele, pokud by jeho činnost byla celkově příliš narušující, pak by i různé loutky podezřelé z obcházení banu byly snáze zablokovatelné správcovstvem. Ale co se týká používání blogových zdrojů, údajně účelově vyfabrikovaných, k tomu by asi stačilo, jak píše Zdenekk2 výše, prohlásit je za nevěrohodné a případně dát na blacklist. Pokud skutečně vykazují ty prohlašované vady, k čemuž se necítím být dostatečně odborně fundovaný. --Bazi (diskuse) 20. 10. 2024, 14:59 (CEST)

To je zase „spor“… Zcela bezpředmětná žádost. Bohatě stačí zablokovat oběma editorům editaci stránky Kokarda (ozdoba). (Nebo žádnému z nich.) --Osidor (diskuse) 20. 10. 2024, 15:07 (CEST)

Nestačí, protože se zřejmě nejedná pouze o jednu stránku a jeden či dva účty. --Zdenekk2 (diskuse) 20. 10. 2024, 15:18 (CEST)

V navržené podobě je návrh neprojednatelný. Všiml jsem si déletrvajících výhrad k editacím Pavla Frice, ale nemyslím si, že by se spor měl posunou na tuto úroveň. Dle mého, neobratně či neúplně formulovaný návrh může AV přijmout, ale těžko od něho zároveň žádat, aby podání zpřesnil.--Tomas62 (diskuse) 20. 10. 2024, 18:07 (CEST)

@Lalina, Herigona, V0lkanic:Milí arbitři, myslím si, že je potřeba se v rámci řízení vypořádat i s procesní otázkou, zda arbitři, kteří budou případně zvoleni v doplňovacích volbách jsou kompetentní v rozhodování v této ŽOO. Svůj názor mám, ale nebudu ho publikovat, abych vás neovlivňoval. S přáním dobré noci--F.ponizil (diskuse) 20. 10. 2024, 21:43 (CEST)

@F.ponizil: Pěkný večer, v AV jsme se většinově shodli, že arbitři, kteří jsou zvoleni v průběhu projednávání ŽOO, se na ní v momentě, kdy jim vznikne mandát, mohou podílet, a to bez ohledu na to, v jaké fázi se řešení ŽOO nachází. Je na Arbitrážním výboru jako celku, aby si s takovou situací dokázal poradit, ale určitě členům AV nepřísluší takto krátit mandát jiným členům AV. --V0lkanic (diskuse) 21. 10. 2024, 19:05 (CEST)

Díky za reakci. Osobně si myslím, že by to chtělo pořešit na úrovni celé komunity, např. ŽoKem. V případě ŽOO běžících před zahájením voleb by někdo mohl mít zištnou motivaci kandidovat. S pozdravem --F.ponizil (diskuse) 23. 10. 2024, 17:49 (CEST)

Jistě, teoreticky by taková situace nastat mohla, ale to už skutečně náleží vyřešit komunitě, AV v této věci vyjma poskytnutého vyjádření (a jednání podle něj) v tuto chvíli více udělat nemůže. --V0lkanic (diskuse) 23. 10. 2024, 18:14 (CEST)

U této ŽOO si nemyslím, že by byla zištná motivace, žádost byla podána až po zahájení voleb... --F.ponizil (diskuse) 23. 10. 2024, 20:07 (CEST)

Zištná motivace ke kandidatuře být teoreticky může, ale o tom, jestli uspěje, už rozhoduje komunita, takže mi přijde, že místo hledání jakéhosi systémového řešení se prostě řeší ad hoc případ od případu posouzení každé jednotlivé kandidatury. Kdokoli pojme podezření, že kandidatura souvisí s probíhající arbitráží nebo ŽOO, jistě to u voleb zmíní a hlasující to můžou vzít v úvahu. Ostatně v případě podjatosti by se i zvolený arbitr či zvolená arbitryně měli z projednání vyloučit, ne? --Bazi (diskuse) 23. 10. 2024, 19:17 (CEST)

Výše uvedená stránka je uchovávána jako archiv žádosti o opatření. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku nebo uživatele). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.

Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách

Začátkem března 2023 skupina poslanců Parlamentu České republiky (Radek Vondráček, Pavel Blažek, Petr Gazdík, Lucie Šafránková, Marian Jurečka, Vlastimil Válek a další) navrhla přijetí zákona, který by kodifikoval podobu zemských znaků i vlajek. Podle něj by moravská vlajka byla modrá a uprostřed by byla bílo-červeně šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí (připuštěna by byla i varianta se zlato-červeným šachováním orlice).

Návrh byl vládou České republiky projednán 5. dubna 2023. Vláda k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách zaujala neutrální stanovisko. V bodě 7 svého stanoviska vláda upozorňuje, že § 2 odstavec 3 návrhu zákona, na jehož základě může být znak a vlajka Moravy užívána i ve variantě se zlato-červeným šachováním orlice, je v rozporu se znakem Moravy užitým v zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky. Z odborného hlediska nemohou existovat dvě (variantní) moravské orlice. Variantnost není přípustná.

Projednání návrhu zákona bylo Organizačním výborem doporučeno 19. dubna 2023. Za jeho zpravodaje byl určen Marek Benda. Jako garanční byl výborem navržen Ústavně-právní výbor a Organizační výbor jej navrhl přikázat k projednání Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Návrh byl postupně zařazen na pořad 65., 70., 74., 76., 78., 82., 86., 87., 92., 94., 96., 98, 103., 105, 108., 112, 115., 119, 123., 127, 128., 131. a 136. schůze poslanecké sněmovny, během nichž však nebyl projednán. Naposledy byl zařazen na pořad 139. schůze PS PČR.

Kulatý stůl na téma Zemské symboly se konal 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v místnosti č. 23. Vedle Vladimíra Růžka, Zdeňka Koudelky, Jana Županiče, a dalších vystoupil Zdeněk Kubík.

Morava Morava Encyklopedie

Moravskému znaku neodpovídající grafika rozšířená v heslech

Všiml jsem si při bližším pohledu, že v šabloně Data státu/Moravské markrabství je po léta používána grafika, která jednak ne zcela odpovídá moravské orlici, a pak, že i přes dřívější upozornění je to pořád (při pozornějším pohledu) nedodělek - "dle Javory". Obrázek jsem proto nahradil "oficiálnějším" - "dle Jiřího Loudy". V historii změn si můžete přečíst několik postřehů k věci a protiargumentů. Poslední změnou, kterou jsem udělal, jsem vyšel vstříc potřebě "mít tam Javoru". Argument pro něj použitý při revertování "Loudy" byl třeba tento: "Tato vlajka je bližší skutečnosti". :-) :) :) Nahrál jsem tedy její dokonalejší verzi. Výhodou toho obrázku konečně pro tuto chvíli je, že při tom malinkém zobrazení vychází zřetelnost šachování (kostiček) o něco lépe než "Louda".

Při vytvoření té šablony před lety byl ovšem nahrán jiný problematický obrázek, kterého jsem si všiml kdysi, a nyní v historii změn šablony, na který (a jeho souputníka z roku 2018) je třeba upozornit: 1) Banner of the Margraviate of Moravia.svg, 2) Lesser coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II).svg, 3) Coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II).svg. Je dále například v hesle Moravské markrabství, v galerii. Protože: Toto je absurdní, i kdyby diskutér tvrdil, že je to dle středověkých vzorů, tak proč je trup "obdélníkový" a zobák bílý?! Dle čeho (jakého rukopisného originálu) to překreslil? Ani šachování není čtvercované, ale šindelované/obdélníkové. Toto lze napadnout, jako naprostý zmetek, a z hesel odstranit.

Tělo (trup) je do očí bijící obdélníček ... děs. Pařáty zlaté/žluté, ale proč zobák bílý/stříbrný ... Určitě to není jihlavský kodex Gelnhausen, který se nejčastěji cituje jako nejstarší vexilologické zobrazení. Ano, u třetího souboru je uváděn Codex Manesse (Codex Manesse, UB Heidelberg, Cod. Pal. germ. 848, fol. 10r, König Wenzel von Böhmen (= Vaclav II.) - odkaz vede na soubor Codex Manesse Wenzel II. von Böhmen.jpg. A ta příšerná tyrkysová (zelenomodrá), to není modrá. Základní barvu musí poznat a popsat i dítě. Ne nějaké rádoby odstíny, ty tam nemají co pohledávat!--Pavel Fric (diskuse) 23. 4. 2025, 20:12 (CEST)

Bylo by prosím možné opatřit příspěvek náležitými odkazy? Kdo má kde dohledávat, o čem že je řeč? --Bazi (diskuse) 23. 4. 2025, 20:16 (CEST) Díky za doplnění. --Bazi (diskuse) 23. 4. 2025, 21:22 (CEST)

Díky za povšimnutí, ale doporučuji překreslit vlajku ve vektorovém programu a nahrát ji jako svg. Již teď mi přijde vlajka pixelovitá a ve vektoru bude více detailnější. --Winecko (diskuse) 23. 4. 2025, 22:07 (CEST)

Dobrý den, přiznám se, že jsem ten revertační spor u šablony moc nepochopil. Loudovo vyobrazení heraldických figur je používané i v aktuálních státních symbolech a jako výhodu vnímám i jednodušší provedení kresby. Javora je v různých záhybech více dekorativní, což pro zobrazení v miniatuře není výhodou. Osobně bych se tedy rovněž přiklonil spíše k Loudově variantě.

Jinak ano, uvedené problematické kresby moravských symbolů jsou heraldicky opravdu mimořádně špatné. Velice nízkou kvalitu heraldické kresby bych viděl jako dostatečný důvod pro jejich stažení z Wikipedie. Aspoň o něco kvalitnější zpracování je v těchto případech nezbytné. --Krabiczka (diskuse) 23. 4. 2025, 22:38 (CEST)

Přiznám se, že tzv. Loudova verze se mi jeví dost hranatá a asi je vhodná právě do toho těsného čtyřhranného prostoru státního znaku, případně pro specifický tvar štítu, zatímco tzv. Javorova verze mi přijde tak nějak "svobodnější v rozletu" a pro použití na vlajce vhodnější. Ale to řeším jen ten celkový tvar, ne nějaké další detaily. Jinak obecně mám za to, že znak je definován svým popisem, takže jakékoli ztvárnění odpovídající popisu by mělo být použitelné a není nutno ctít jakousi "oficiální" podobu toho či onoho autora, protože nijak oficiální není. Proto mi ta revertační argumentace @ThecentreCZ "toto není historická moravská vlajka. obsahuje znak Jiřího Loudy z roku 1992" nedává moc smysl. --Bazi (diskuse) 26. 4. 2025, 15:06 (CEST)

Oproti PNG verzi této moravské vlajky à la Javora (ta orlice byla v roce 2018 využita i v dalším PNG souboru, který byl aktualizován v roce 2022 - namísto červených dásní byly použity oranžové?: Banner of the Margraviate of Moravia.png, který využívá pár hesel) soubor JPG kromě odstranění (zapomenuté) přesahující čáry (šachovnice) řeší jinak oblast hlavy orlice. Byly smazány červené dásně, nad okem se vytvořil malý prostor mezi okem a korunou. Koruna u PNG verze vypadá, jako kdyby na ni někdo šlápl. Proto byl jeden lístek malinko zvětšen, aby vypadal kulatější.

Neřeší se oko, které by se ideálně nedotýkalo zobáku a koruny. Pokud by se s tím zahýbalo, vypadalo by to, jako kdyby tato moravská orlice dostala ránu pěstí.

Moravská orlice Jiřího Loudy je oproti této grafice jinde. Ovšem Antonín Javora má jiný styl. Větší rozmanitost co do počtu dostupných řešení vnímám kladně. --Pavel Fric (diskuse) 27. 4. 2025, 17:52 (CEST)

Ale proboha – proč? – někdo v roce 2025 ukládá znaky jako JPEG nebo PNG? Začal bych tím, že to mají být všechno vektory... — Draceane ^diskuse_příspěvky 27. 4. 2025, 18:19 (CEST)

Dobrý den, mně šlo spíš o otázku heraldické kresby a jejího použití obecně. Propracované detaily jsou vhodné u znaků a heraldických figur, u nichž předpokládáme zobrazování v dostatečné velikosti a rozlišení, aby tyto detaily byly pohledově patrné a funkční. Tam samozřejmě rozmanitost stylů není vůbec na překážku, ostatně styl heraldických kreslířů se často liší opravdu zásadně. U miniaturních zobrazení heraldických figur a znamení je naopak vhodnější použít jednodušší styl kresby, protože takový bude v malém zobrazení srozumitelnější.

A ano, jak píše @Draceane, u nového obsahu by byla lepší vektorová grafika, ať je zajištěna přítomnost vizuálního obsahu v kvalitní podobě. --Krabiczka (diskuse) 27. 4. 2025, 18:23 (CEST)

Prostě ať se tedy drží Loudy (ostatně tak je moravská orlice ve vlajkách krajů čili stejný princip obdélníkového pole se zákonnou figurou). Vše ostatní (Javora atd.) jsou možná výtvarná stylizace, jak se komu líbí. Ale nesmí být graficky ošklivá a vyloženě chybná (šindelování obdélníky místo šachování čtverci, zobák ve špatné tinktuře a tak dále a tak podobně). --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 14:40 (CEST)

Z podobného soudku: Symboly Středočeského kraje uvádějí jedno ztvárnění vlajky, Symboly_krajů_České_republiky#Středočeský_kraj trochu jiné, ale hlavní je, že to odpoví popisu, a je například jedno jak moc a odkud ta orlice plamení. --Chrz (diskuse) 27. 4. 2025, 19:55 (CEST)

Uživatel Chrz často pobaví. V prvním případě - jsem to před časem spravil. Ve druhém uváděném případě, nuž, neodpovídá to popisu. :-), resp. to patrně nestačí k tomu, abychom přinesli znázornění symbolů Středočeského kraje, jak jsou veřejnosti známy. :-) Totiž, v tomto případě nás nemusí ani tak zajímat plamínky. Podívejme se radši, protože perisonia jsou různá, co uvádí Středočeský kraj na svých stránkách za znak a za vlajku, tj. co považuje za své symboly. Registr komunálních symbolů: Středočeský kraj ((lipové) perisonium); proti tomu je u plamenné orlice chybné použít "slezské" perisonium. --Pavel Fric (diskuse) 27. 4. 2025, 21:11 (CEST)

"černá plamenná orlice s červenou zbrojí a stříbrným perizoniem". Žádné další detaily uvedeny nejsou, žádné úhly, jaké to má svírat, žádné informace o rudosti té červené barvy, tvaru plamínků, sklonu hlavy, nic takového. Popis je krátký, cokoliv co teď podle zadání namaluju a šoupnu do článku bude platný (kus) znaku a vlajky. Takže hádám že i to o moravském znaku bude jen snůška. --Chrz (diskuse) 27. 4. 2025, 21:26 (CEST)

Tak některé věci jsou definované individuálně v tom popisu, některé pak můžou být věcí heraldických a vexikologických zvyklostí, takže není nutno je detailně vypisovat přímo v popisu, protože znalý člověk je uvážlivě uplatní, zatímco laik by se o to možná raději neměl pokoušet. Podobně jako to asi platí v kdekterém oboru, třeba stavbu svého domu bych si nechtěl dělat sám, a to ani kdybych k tomu dostal kompletní plán a dokumentaci - prostě je k tomu potřeba člověk, který ví, co je čím míněno, když se tam píše nebo zakresluje to či ono. Mimochodem lépe než hledět na webové stránky kraje, by bylo zapátrat v oficiálním registru, protože pro potřeby webové prezentace by samozřejmě mohl být onen popis jakkoli upravený nebo zjednodušený. Ale zdá se, že v tomto případě odpovídá. Závazný je ale vždy popis (blason), zatímco vzorové vyobrazení nemusí být. --Bazi (diskuse) 27. 4. 2025, 22:10 (CEST)

Např. na francouzské Wikipedii existuje wikiprojekt Projet:Blasons, který se na to zaměřuje a v jeho rámci už vzniklo opravdu velké množství znaků na Commons, tam taky existuje speciální šablona pro popis znaků atd. --Bazi (diskuse) 27. 4. 2025, 22:35 (CEST)

Pokud vaše kresba bude odpovídat popisu, potom ano. Pokud nebude, tak ne. --Pavel Fric (diskuse) 28. 4. 2025, 11:08 (CEST)

Zákonný blason u středočeské plamenné orlice popisuje jen stručně: "stříbrným perizoniem". Čili neuvádí žádné trojlisty apod., ale ani také nepředpisuje žádný středový kříž, jako výslovně popisuje a zobrazuje zákon u perisonia slezské orlice "se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem" Proto na vyobrazení symbolů Středočeského kraje nemá mít plamenná orlice perisonium zcela shodné s perisoniem orlice slezské, které je charakteristické především oním křížkem uprostřed. Samozřejmě jinak je libovolné, jak je středočeské perisonium kresebně tvarováno a čím dekorativně ukončeno. A proto na tomto vyobrazení (očividně kopírujícím slezskou/vratislavskou orlici) není perisonium (s křížkem) v souladu se zákonným popisem symbolů Středočeského kraje. Zde v souladu je. --Pavel Fric (diskuse) 28. 4. 2025, 20:28 (CEST)

V obecném článku o perizoniu ovšem nacházím zmínku, že "některá perisonia mají uprostřed malý křížek". Je to tam takto uvedeno v obecné rovině, tedy to nevyznívá jako specifický znak jenom slezské orlice a mohl by být třeba použitelný i pro jakékoli jiné perizonium, podobně jako se v nich poměrně libovolně objevuje zakončení s trojlístky nebo liliemi. Nebo to chápu špatně? --Bazi (diskuse) 28. 4. 2025, 21:02 (CEST)

Co popis neuvádí, to jako by nebylo? Neuvádí se, kolik vlnek má být ve třetím poli, jakékoliv množství je správně a vy do takových nezmíněných detailů, že se to něčemu nesmí podobat ani za mák?

Ale co je zjevné, že jste nahradil u Středočeského kraje vlajku a znak "rekosí" variantou, zatím co u jiných krajů, třeba moravských, se vesele používají wikipedijní překreslené varianty. Takže nekonzistentní přístup jen kvůli domněnce, že pružina na středočeské variantě je nedovoleně okopírovaná unikátní varianta slezská. No a co požádat wikiautora wikiobrázku, ať to víc přiblíží variantě rekosové ("oficiálnímu" vzoru) - třeba tak. Teda pokud to fakt tak vadí, nebo plameny u zadku taky něčemu podléhají. --Chrz (diskuse) 28. 4. 2025, 21:51 (CEST)

Pochybnosti v tomto někdy mají ti, co nejsou heraldici a vexilologové, ale jacísi do oboru fušující amatéři (možná vystudovaní historici) ..., co si jen myslí, že tomu rozumí, když si přečetli nějakou knížku. Protože perisonium (teminus technicus) je v základu bez kříže. Viz ostatně heslo k perisoniu na Wikipedii: (...) Jedná se o půlkruhovou pásku ve formě půlměsíce, jejíž hroty směřují vzhůru (...). A specifika (odlišnosti) musí být blasonována, což je případ slezské orlice (křížek uprostřed a tvar zakončení).

Středočeské symboly zdobení perisonia v blasonu kokrétně nespecifikují (jen na obrázku vidíme několikeré lipové trojlisty), ale zákonný popis rozhodně nepřipouští, aby jeho součástí byl kříž, jako u orlice slezské.

Viz podrobně a přesně HTK: Původně kovová páska, zpravidla v podobě STOUPAJÍCÍHO PŮLMĚSÍCE ... V heraldickém popisu je nutno hlásit, je-li perisonium zakončeno např. jetelovým trojlístkem nebo vyrůstá-li z něho uprostřed křížek; obdobně jsou hlášeny i jiné modifikace. Další variantou je perisonium, jehož prostřední část je „skryta“ v hrudním opeření rozkřídleného ptáka a viditelné jsou pouze jeho konce. Takovou podobu je nutno v heraldickém popisu výslovně uvést.

Stejně tak je na pováženou, když wiki supervizor řeší moravskou orlici, a přitom neví co a jak ... --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 18:47 (CEST)

"V heraldickém popisu je nutno hlásit, je-li perisonium zakončeno např. jetelovým trojlístkem nebo vyrůstá-li z něho uprostřed křížek;" -- takže Středočeský kraj popírá sám sebe a používá znak, který neodpovídá vlastnímu obecnému popisu? Takže bychom neměli používat ani jejich oficiální znak z REKOS? Nebo lze obrázek v REKOS považovat za doplňkový popis znaku, který vypořádává tyhle údajné nutnosti cokoliv neovyklého hlásit? V tom případě by šlo alternativní variantu přijmout, neb používá zakončení identická s REKOSvzorem. --Chrz (diskuse) 29. 4. 2025, 20:05 (CEST)

Tučnější řez písma jsem v editoru nenašel: Proto na vyobrazení symbolů Středočeského kraje nemá mít plamenná orlice perisonium zcela shodné s perisoniem orlice slezské, které je charakteristické především oním křížkem uprostřed. Na tom se shodneme, že grafika znaku a vlajky Středočeského kraje použitá na stránce Alerionu je pěkná. --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 21:04 (CEST)

To je docela polovičatá odpověď. A docela účelová, přicházet s vlastními pravidly, která pak podporují vaše stanovisko. Já mám taky jedno: Pokud si Středočeský kraj může beztrestně vyšperkovat pružinu způsobem, který neodpovídá textovému popisu nezmiňujícím specialitky, může si ho potom vyšperkovat jakkoliv, třeba právě "na slezský způsob". --Chrz (diskuse) 29. 4. 2025, 21:43 (CEST)

Myslíte tou poslední větou, pokud jste napsal přesně to, co jste myslel, ne Krajský úřad Středočeského kraje ale sebe. Potom slovo beztrestně má svůj smysl? Grafiku? Obrázek. Jistě. Můžete. Jakkoli. Jen to nebude přijato jako znak Středočeského kraje. --Pavel Fric (diskuse) 30. 4. 2025, 07:48 (CEST)

Protože (viz HTK): Původně kovová páska, zpravidla v podobě STOUPAJÍCÍHO PŮLMĚSÍCE, sloužící nejen k upevnění plastického znamení na plochu štítu ale též k jeho zesílení; tuto podobu považujeme za základní ...

Čili, není-li blasonováno jinak, nelze svévolně zobrazovat perisoniuum (libovolně) např. s křížkem uprostřed. To je naprosto specifické znamení právě pro vratislavskou a tedy (celo)slezskou orlici.

Naproti tomu je možno perisonium na koncích jakkoli ozdobit, není-li blasonováno přesné/konkrétní zakončení apod.

Proto v případě symbolů Středočeského kraje je možno kreslit perisonium (v souladu s blasonem) buď jen jako prostý "půlměsíc" (základ) nebo ozdobené (např. různými listy apod., viz originál v Rekosu.), ale nikdy ne navíc s křížkem uprostřed, ten už je velmi specifickou figurou konkrétního historického a symbolického významu. Proto bylo naprosto nevhodné (neznalost), když někdo otrocky zkopíroval Loudovu slezskou orlici, smazal korunu a přidal plaménky, a vrazil ji do wiki-grafiky Středočeského kraje. --Pavel Fric (diskuse) 30. 4. 2025, 22:37 (CEST)

Takže nakonec je nutné hlásit jenom křížky, ale jiné ozdobičky jsou na vůli kreslíře? To jsou věci... --Chrz (diskuse) 1. 5. 2025, 09:56 (CEST)

:-) --Pavel Fric (diskuse) 1. 5. 2025, 13:23 (CEST)

Dovolím si přihodit něco málo z literatury co mám po ruce:
Buden, Encyklopedie heraldiky, s. 276: Perisonium - páska (pružina, pružec) přes prsa ptáka (zpravidla orlice či orla) dosahující až do křídel, ve tvaru vzhůru obráceného půlměsíce (někdy s křížkem uprostřed na horní hraně) a zakončená po stranách jetelovým trojlistem. Jde vlastně o zbytek kovové pružiny, kterou bývalo původně znamení orlice připevněno na štít.
Zenger, Heraldika, s. 103: Perizonium - páska přes prsa orlice, sahající až do křídel, má podobu ležícího srpku, obvykle je ukončena jetelovitě nebo liliovitě, na starých štítech byla kovová a měla za účel přidržovat z kůže vykrojenou figuru na štítě.
Pohanka, Heraldika v souvislostech, s. 167: Přes hruď a křídla -orlice- se jim někdy táhne takzvaný pružec (jinak též perisonium), který má za účel symbolicky udržovat křídla ve správné poloze a pohotovostní poloze k letu. (takže tady nic)
Co se mne týče, tak blasonovat odlišnosti (např. křížek vratislavské orlice). A znak je kreslen podle blasonu, takže provedení se mohou resp. budou lišit. Jistě právní předpis může mít vizuální přílohu se zobrazením, ale stále rozhodující je blason (nic proti obrázku věrnému skutečnému zobrazení). Také bych chtěl obecně varovat před někdy až nekriticky naivním formalismem: politici jako celek, obdobně pak úředníci resp. státní zaměstnanci, podobně jako drtivá většina společnosti danému oboru víceméně nerozumí a pak to většinou dopadá jak to dopadá. Takže v encyklopedii by se z jejich výstupů nemělo dělat slovo boží. Může se klidně stát, že někdo prostě udělá chybu a nikdo to neopraví (protože např. dané věci nerozumí, nemá pravomoc, nevšimne si) a tak to pak zůstane. - Kolomaznik (diskuse) 5. 5. 2025, 22:42 (CEST)

V Symboly_krajů_České_republiky#Středočeský_kraj to zatím nikdo neopravil. Přihlásí se k tomu někdo, například uživatel Chrz, který s tím přišel (aby mi to připomněl), nebo se předpokládá, že se do toho jednou pustím?--Pavel Fric (diskuse) 6. 5. 2025, 20:24 (CEST)

Už jsem psal nahoře: Pokud (pokud!) bude seznáno, že stávající verze s křížkem je chybná, je možno vytvořit novou verzi obrázku File:Central_Bohemian_Region_CoA_CZ.svg po vzoru heraldickamista.cz/stredocesky a ten se pak promítne všude tam, kde je potřeba, sám od sebe. Podobně s vlajkou. Myslím, že tak by to byl jednotnější přístup než dávat každému kraji přísně REKOSí ztvárnění. --Chrz (diskuse) 6. 5. 2025, 20:49 (CEST)

Pokračujte. Třeba se od vás k věci ještě něco dozvíme. Podumejte: Obecně závazná vyhláška Středočeského kraje č. 1/2001 z 6. prosince 2001 o symbolech kraje a jejich užívání. Znak: "Výtvarné vyobrazení znaku Středočeského kraje, včetně závazných barev a poměrů velikosti, stanoví příloha č. 1, která je nedílnou součástí této vyhlášky.". Prapor: "Výtvarné vyobrazení praporu Středočeského kraje, včetně závazných barev a poměrů velikosti, stanoví příloha č. 2, která je nedílnou součástí této vyhlášky.". Přílohy.--Pavel Fric (diskuse) 6. 5. 2025, 20:58 (CEST)

Do hesla Symboly Středočeského kraje jsem v části Historie přidal ilustrační obrázek s popisem "Znak Středočeského kraje. Lev a orlice ve stylu Jiřího Loudy". Nyní lze srovnávat nesprávné provedení přítomné v hesle ke krajským symbolům s provedením používaným Středočeským krajem a uvedeným provedením v Loudově stylu a tou rozpracovanou verzí níže. --Pavel Fric (diskuse) 11. 5. 2025, 10:46 (CEST)

Díky za obrázek. Správně to ale mělo být přepsáním souboru Central Bohemian Region CoA CZ.svg, aby se nová verze projevila ve všech článcích, kde je "nesprávný křížek". Takto vznikl paralelní soubor využitý jedinkrát. A domnívám se, že by loudovské provedení mělo být vzato za základní, stejně jako u ostatních krajů. Nebo u všech uvést obě, rekosí i loudovskou variantu, nemá cenu dělat nějaké výjimky. K tomu by bylo potřeba dotvořit i loudovskou středočeskou vlajku. --Chrz (diskuse) 11. 5. 2025, 11:10 (CEST)

Jako diskuze zajímavá; Zatím mě to motivovalo doplnit nějaké citace do článku Perisonium. Kdo se přidá s nějakým dalším W:ESO, které reálně vytvoří hodnotu na rozdíl od internetové diskuze? (Jinak podotknu, že diskuze jestli blasonovat počet vlnek nebo ne se na heraldickém a vexilologickém podvýboru v PSP dle mé zkušenosti a paměti občas vede.) Když mě někdo odkáže, kde stáhnout nějaký .svg, tak ho třeba i v tom Inkspace upravím.--Fafrin (diskuse) 7. 5. 2025, 15:37 (CEST)

A nyní dál. Chtěl jsem tedy přepsat vadný soubor se znakem SčK, tak aby na pobytí orlice nebyl křížek, ale hodilo mi to chybu.

Prosím o radu; https://drive.google.com/file/d/17a1PX2Kt7ny0kU0PhDWMJczt1TvUUu0t/view?usp=sharing --Fafrin (diskuse) 9. 5. 2025, 15:48 (CEST)

@Fafrin Nemáte na Commons právo autopatrol (stejně jako já). Buď to dáte na tu stránku se žádostmi, nebo požádejte někoho zdejšího. --Zagothal (diskuse) 9. 5. 2025, 16:12 (CEST)

Moravská kokarda

Odpověď na v diskuzi projevené názory na existenci a používání portálů a vkládání odkazů na ně v článcích zveřejněných na Wikipedii

Z mnoha článků, do nichž jsem v souladu s návodem, jak vkládat odkazy na související portály vložil odkaz na portál k Čechám (Portály|Čechy), portál k Moravě (Portály|Morava) a na portál ke Slezsku (Portály|Slezsko), v našem prostředí vycházeje z příslušnosti tzv. Českého Slezska k České republice, byla změna během asi tří týdnů vrácena v několika případech. Mezi nimi mě okolnostmi zaujal jen ten případ, kdy jsem následně upozornil jeho původce na existenci vazby mezi portály a odkazy na ně, kterou jsem vyjádřil citací vět uvedených na příslušné stránce, na příslušném místě: "Odkazy vedeme jen z článků, které se týkají tématu wikiportálu. Vždy odkazujeme na wikiportál na nejnižším stupni." Odpověď na upozornění byla stručná: "Nečetl jsem.". Protože takto naznačený stav poznání a přístup k věci odpovídá i v diskuzi pozorované úrovni povědomí o portálech, tato výpověď je pokynem, abych věc objasnil. V principu se portály řídí wikipedistickými standardy, se kterými většina wikipedistů souhlasí. Tyto standardy je vhodné dodržovat. Protože je text na stránce k portálům doporučením, není závazný. Vycházím ze stavu, který je ustálen. Oponent uživatel Chrz k datu vydání tohoto příspěvku o portálech a jejich uživatelích citovanou stránku k portálům editoval naposledy v roce 2019. Na znění doporučení tehdy ani později nic neměnil.

Portály - jejich cíl, smysl, obsah a využití

"Portály slouží jako úvodní stránky k určitému tématu."

Podle způsobu zapojení se jejich tvůrců do jejich tvorby a údržby se rozlišují a) portály (stránky s dynamickým obsahem) a b) miniportály (stránky se statickým obsahem)

"Cílem wikiportálů je usnadnit čtenářům i editorům orientaci v určitém tématu"

"Na rozdíl od článků portály netvoří nový encyklopedický obsah, mají spíše tendenci fungovat jako vylepšené hlavní kategorie pro určité téma."

"(...) na rozdíl od stránek WikiProjektů slouží hlavně čtenářům Wikipedie."

Portály - pravidla, neboli co je žádoucí

"Téma portálu je dostatečně široké; podle obecného kritéria by stejnojmenná kategorie měla nebo mohla obsahovat alespoň 100 článků přímo souvisejících s tématem portálu. Miniportál může mít i užší zaměření". Poznámka: portál pro Čechy byl založen poměrně nedávno. Podmínky existence, jako je dostatečně široké téma a alespoň 100 článků přímo souvisejících s tématem portálu ve stejnojmenné kategorii splňuje.

"Portál je pravidelně aktualizován, neobsahuje zastaralé informace. Miniportál nevyžaduje pravidelnou aktualizaci, poskytuje výhradně statický obsah." Portály pro Čechy, Moravu a Slezsko mají v současnosti svého správce. Tento správce v diskuzi k tématu portálů nedávno potvrdil, že na jejich správu stačí. Pokud by nastala v tomto změna, předpokládá se, že uchazeči o místa správců jsou připraveni nabídnout své služby.

"Portál obsahuje pravidelně aktualizované ukázky z článků týkajících se předmětu portálu. Miniportál vyjma případného krátkého textu o hlavním předmětu miniportálu obsahuje jen odkazy na existující kategorie a články, případně i neexistující články přímo související s tématem". Portály Čechy, Morava a Slezsko jsou v současnosti nastaveny pro svou službu čtenářům na tzv. miniportály. Změna z miniportálu na portál je možná, budou-li pro to vůle a podmínky.

"Portál a miniportál dodržují obecné zásady Wikipedie, jako je neutrální úhel pohledu, ověřitelnost či zákaz vlastního výzkumu. Wikiportály nejsou nástrojem propagace čehokoliv!". Označované jako portály, tzv. miniportály Čechy, Morava a Slezsko uvedený příkaz splňují.

"Portál i miniportál obsahují výhradně takové texty a multimediální obsah, které se nacházejí na Wikipedii nebo Wikimedia Commons, v odůvodněných případech i na dalších projektech (...)". Lze spolehlivě ověřit, že tomu tak na stránkách portálů věnujících se tématu Čech, Moravy a Slezska skutečně je.

Existující portály

"Seznam již existujících Wikiportálů naleznete v kategorii wikiportály (...)". "Pokud nějaký existující portál nesplňuje podmínky kladené na portál, je žádoucí jej z přehledu portálů odstranit.".

Změna portálu na miniportál

"Pokud narazíte na neudržovaný portál, neváhejte jej přeměnit na miniportál. (...)" Změna v opačném směru je, vzhledem k tomu, že portály Čechy, Morava a Slezsko mají v současnosti svého správce, na něm.

Odkazování na wikiportál

"Z hlavního jmenného prostoru odkazujeme na wikiportály pomocí šablony umisťované na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. DEFAULTSORT:. Odkazy vedeme jen z článků, které se týkají tématu wikiportálu. Vždy odkazujeme na wikiportál na nejnižším stupni. (...)"

Další informace k miniportálu

"Miniportál je malý portál týkající se jedné oblasti encyklopedie, který není třeba tak často udržovat jako klasický portál. Je ideální náhradou větších, ale i menších navigačních šablon."

Vkládání odkazů

Nejvíce odkazů na některý z portálů bylo vloženo v článcích tematicky souvisejících s portálem Morava. Ponejvíce šlo tedy o odkaz na portál Morava. Bylo uváženo, že když už je situace posouzena, je záhodno výsledek posouzení proměnit v přínos pro Wikipedii vložením odkazu na portál (Čechy, Morava nebo Slezsko). Nejedná se tak v rámci Wikipedie o jakési jednostranné značkování (štítkování, jak je to občas nazýváno v diskuzi) zdrojovým kódem obsahujícím název jedné z historických zemí České republiky. U čistě českých, moravských či slezských okresů je situace při posouzení, kam odkazovat, zjednodušena. Důrazně však nedoporučuji uvažovat o plné automatizaci procesu. Narazil jsem při kontrole i na případy (které jsem opravil), kdy v infoboxu bylo jako historická země uvedeno Slezsko, přitom obec sama byla zcela jasně moravská (důvod nesprávného přiřazení a jeho původ jsem nezkoumal, ale pohotově opravil). Řada okresů se také rozkládá po obou stranách historické hranice. To ovlivňuje rychlost práce, nikoli její přesnost. Například u obcí může být důvodem pro odkázání jak na portál Čechy, tak na portál Morava ta skutečnost, že v důsledku katastrální změny se v současnosti část obce nachází v jedné z těchto historických zemí, byť by se jednalo o jedinou parcelu, změnu vzniklou např. z důvodu změny koryta vodního toku apod. Pracnost ovlivňuje, zda je posuzovaný předmět vyjádřitelný v terénu územně v mapě mnohoúhelníkem (skupinou souřadnic vytvářejících polygon prezentovaný v mapě; viz např. přírodní rezervace, které se rozkládají po obou stranách historických hranic), nebo bodově. U takových území je třeba věc vždy náležitě posoudit. Z údajů v článku nemusí být patrná.

Skupiny a typy portálů v rámci hierarchie

Hierarchii portálů pro české země, která byla oponenty potvrzena, ukazuje stránka Portál:Obsah. Zatímco šablona, kterou vidíme zobrazenu v dolní části miniportálů Čechy, Morava, Slezsko, rozlišuje České oblasti (Čechy, Morava, Slezsko) a Česká města (např. Praha, Brno, Ostrava), výše uvedená stránka je názorně provedena, jak následuje: ve skupině Česko – nejvyšší stupeň, jsou jako podřízené skupiny portálů – nejnižší stupeň, seskupeny tyto: 1) historické země: Čechy, Morava, Slezsko, 2) menší území než historické země, jimiž jsou Česká Kanada, Frýdlantsko, Šluknovský výběžek, Třebíčsko, 3) města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (viz Ostrava, která je dnes tvořena Moravskou Ostravou a Slezskou Ostravou, tj. rozkládá se po obou stranách historické zemské hranice), a 4) samostatně je postaven ještě čtvrtý typ, který je zastoupen portálem Pražský hrad. Pokud tedy v diskuzích oponenti naznačují (tvrdí), že je-li již v hesle na Wikipedii vložen odkaz na město, odkaz na historickou zemi se nevkládá, protože se netoleruje duplicita tematického obsahu, nebo že je-li již v hesle na Wikipedii vložen odkaz na menší územní obvod, než je historická země, odkaz na historickou zemi se nevkládá, protože se na Wikipedii netoleruje duplicita tematického obsahu, čili, že se současné odkazování na město a historickou zemi, nebo menší územní obvod, než je historická země, nezakládá na systému a praxi Wikipedie, neznají způsob Wikipedie, který zná tyto a další typy geografických objektů, klade je na stejnou úroveň (šablona vložená na konec portálů, např. portálu Čechy, se v tomto jeví být svým provedením neaktualizovaná, neodpovídající znění návodu k portálům, viz související stránky: Portál:Obsah), a ani se nepotkávají s praxí dalších Wikipedistů, kteří právě takto odkazy na portály již v minulosti vkládali.

Praktický postup

Můj postup byl založen také na pozorování v minulosti v jednotlivých skupinách hesel vložených odkazů na portály. Mohl jsem tedy v klidu odkazy vkládat při vědomí, že tak pokračuji v zavedeném postupu.

Z toho, že portál Česko je považován za zastřešující v případě skupiny portálů tematicky zaměřených na česká města, oblasti, jejich podoblasti, a jednotlivé ještě rozsahem menší areály, vyplynula praxe odstraňování chybně vložených odkazů na portál, které neodpovídají požadovanému odkazování na wikiportál na nejnižším stupni, tj. kombinace jako Česko a Morava vedle sebe, apod. Při pohledu do diskuze na mé diskuzní stránce si lze zjistit, že uživatel Krabiczka napsal přesně toto: "Hned následující věta, a právě ta podstatná, je: Vždy odkazujeme na wikiportál na nejnižším stupni.", což je citace a tím zároveň souhlas se stanoviskem zapsaným na stránce k portálům.

Z hlediska kategorií geografických portálů Wikipedie zná 1) portály geografických oblastí (sem řadí jak portály historických zemí, tak portály menších územních obvodů, než jsou historické země‎, 2) portály měst, 3) portály zemí (sem řadí mj. portál Česko). Uvádění geografických oblastí a měst vedle sebe se nepovažuje za chybné.

Při praktickém odkazování na portály jsem z hlediska rozsahu a zaměření práce vycházel z kategorií na stránkách pro Čechy, Moravu a Slezsko. V této fázi šlo o průzkum a kontrolu ani ne tak výše jmenované s tématem portálu související "stejnojmenné kategorie", tj. Čechy, Morava, Slezsko, ale zvláště o průzkum a kontrolu článků v kategorii Geografie Česka. Dokončení práce za využití kategorie Geografie Česka a její pokračování lze vidět např. v kontrole za využití "stejnojmenné kategorie".

Přednesený závěr uživatele Chrz týkající se důvodu ukončení vkládání odkazů na jednotlivé portály v případě osob, lépe řečeno důvod jsem již dříve a lépe vysvětlil v diskuzi. Krok se osvědčil. Díky tomu jsem v činnosti dosáhl ještě větší pracovní výkonnosti, když jsem se nemusel vypořádávat s (ne)znalostí jednotlivých Wikipedistů ve věci smyslu portálů, jejich praktického rozvíjení a využívání, používání odkazů vedoucích na ně v jednotlivých heslech. Naznačil jsem také, že věc s články o osobách se dá v případě potřeby jednoduše obrátit a vkládat nejprve na stránkách portálů odkazy na osobnosti - a dosáhnout tím stejně tak žádoucího výsledku, jímž je čtenářovo blaho. Tím by, než by se i ostatní Wikipedisté naučili podstatě portálů, odpadly potíže vzniklé z nepochopení funkce odkazů vložených v jednotlivých heslech, u osob, kde víme, že část svého života zcela jistě prožily v Čechách, jeho další významnou část třeba na Moravě, a zbytek dožily v Rakousku. Nechtěná potíž vzešlá z pouhé komunikace, resp. nedorozumění kvůli jejímu nedostatku (jen stručná poznámka k editaci), může být toho druhu, že odkaz se revertujícímu jeví jako nějaké zásadní tvrzení o významu osoby. Tvrzení jsou však obsažena v samotném textu článku (= osoba působila klidně ve všech koutech dnešního českého státu, osoba je celostátně i 200 let po své smrti, nebo až po 200 letech od svého úmrtí vnímána současníky jako osobnost velkého významu atd.).

Z poznámek uživatele Chrz usuzuji, že se snaží vymyslet pro Wikipedii ještě další (z jeho pohledu na stav prostředí Wikipedie, jímž se představují encyklopedické znalosti, vycházející) zlepšující nástroj ke stávajícím již osvědčeným, a proto používaným (navbox, infobox, portál etc.), kterým by je vhodně doplnil. Snaha o to, aby se jmenoval stejně jako některý ze stávajících, v našem případě portál/miniportál, mně ale připadla nedomyšlená. Může však být povzbuzen, aby nad ním dále přemýšlel.

Nápad uživatele Martina Kotačky vložit odkaz na portál Morava do hesla o velkém letadlu je užitečný v tom, že říká: "věc je třeba zvážit.". A to je přesně to, co jsem ochoten i v tomto případě udělat. Pokud se nebude jednat o konkrétní letadlo se vztahem k Moravě, příznivý výsledek mu, jak je každému zřejmé, sám zaručit nemohu.

Fricův mlýn

Fricův mlýn
Podobu Fricova mlýna po provedené rekonstrukci v polovině 20. století zachytil malíř Josef Kachlík.
Základní informace
Přestavba	rekonstrukce: 1930-1931
Poloha
Adresa	U Mlýna č.p. 114/15, Vyškov-Dědice, Morava Morava
Další informace
multimediální obsah na Commons

Fricův mlýn je vodní mlýn v bývalém městysi Dědicích, dnes části Vyškova, který stojí u řeky Hané. Řeka Haná vzniká spojením Velké Hané a Malé Hané v Dědicích nad Fricovým mlýnem.

S mlýnem souvisí dnešní název ulice U Mlýna, před změnou pravopisných pravidel psaný U mlýna (dříve ulice Kopřivova).

Ve 40. letech 20. století bylo v místě, lépe řečeno v jeho okolí, prováděno archeologické bádání.

Historie

Starý Fricův mlýn na začátku 20. století, 1. polovina desátých let

První z osmi doložených mlynářů Friců, Johann Frietz, se narodil 21. června 1691 a působil jako mlynář v Moravské Chrastové. Franz Frietz působil v Zářečí, Ignatz Fritz v Březové, Valentin Fritz v Boskovicích a Emanuel Fritz v Drnovicích. Vodní mlýn v Dědicích nesl na štítě letopočet 1600 a původně patřil k arcibiskupskému panství. V roce 1858 mlýn od mlynáře Kummera koupil Emanuel Fritz. V rodině Friců mlýn zůstal až do znárodnění provedeného k 1. červenci 1959 zpětně 1. ledna 1953. Florian Fritz, který se na začátku 80. let 19. století stal nástupcem Emanuela Fritze, k mlýnu roku 1898 od olomouckého arcibiskupství přikoupil vedle stojící pilu.

V roce 1911 Florián a Amálie Fricovi mlýn prodali svému synovi Josefu Fricovi a jeho manželce Filoméně Fricové.

• 
  Starý Fricův mlýn a rybníček v zimě na začátku 20. století
• 
  Stará pila vedle mlýna na začátku 20. století
• 
  Starý Fricův mlýn a náměstíčko před ním v 10. letech 20. století

20. léta 20. století

Hlavně během prvních let po skončení 1. světové války panovaly příznivé podmínky pro rozvoj mlynářského odvětví. Byly rozšiřovány stávající provozy a byla prováděna i výstavba nových mlýnů. Poté následovalo určité pozastavení tohoto vývoje, protože trh byl v polovině 20. let nasycen. Také ve Fricově mlýně došlo k provádění modernizace.

Provoz mlýna a pily v roce 1922: semleto 1600 q, šrotováno 800 q, řezáno 80 m3 dřeva. V roce 1923 bylo semleto 800 q, šrotováno 500 q, řezáno 60 m3 námezdního dřeva.

Nový jez

Fricův jez na Hané

Na řece Hané byl v roce 1919 postaven nový jez, jenž byl schválen až dodatečně v roce 1922 společně s v témže roce postavenými turbínami.

• 
  Plán jezu mlynáře Josefa Frice na řece Hané
• 
  Plán jezu mlynáře Josefa Frice na řece Hané
• 
  Fricův jez (splav) na řece Hané v Dědicích, bez data (asi 30. léta 20. století)
• 
  Jez v Dolním Závodí na řece Hané, bez data (30. léta 20. století)
• 
  Jez pod mostem přes Hanou v Dědicích (před 1965)

Turbíny

Starý Fricův mlýn na konci 10. let 20. století, nový lamfešt

Původní čtyři kola na vrchní vodu nahradily dvě horizontální Francisovy turbíny postavené v místě bývalé lednice (množství vody 0,265 a 0,200 m3/s, spád 4,8 m, normální výkon vodního díla 12,7 a 9,6 KS).

Turbíny byly vyrobeny s ruční regulací s vodorovnou hřídelí a vestavěny do nové betonové komory. Průměr vnějšího kola menší turbíny je 350 mm, rozváděcí kolo má 10 pohyblivých lopatek. Turbína je dimenzována na maximum 200 l za sekundu, což při spádu 480 cm dávalo výkonnost 9,7 KS. Oběžné kolo větší turbíny má průměr 350 mm. V rozváděcím kole je 10 rozváděných lopatek. Zaručený účinek při plném otevření turbíny je 260 l za sekundu. To při spádu 480 cm dává výkonnost 13 KS. Oběma plně otevřenými turbínami procházelo maximální množství 465 litrů za sekundu, což odpovídalo schopnostem dřívějších čtyř vpustních stavidel na vodní kola.

• 
  Plán na postavení dvou Francisových turbín pro Josefa Frice mlynáře v Dědicích. 28. 10. 1918
• 
  Plán na postavení dvou Francisových turbín pro Josefa Frice mlynáře v Dědicích. 20. 2. 1940

Hamy a most

Byla zřízena hamovní značka (dvě výškové pevné značky) a vedle mlýna byl přes náhon v 1. polovině 20. let postaven železobetonový most. První značka sloužící k zajištění výškové polohy zdýmacího zařízení byla zřízena u jezu na pravém břehu Hané ve vzdálenosti 7 m od vnitřní stěny pravostranného jezového křídla. U mlýna byla zřízena druhá značka sloužící k zjištění výškové polohy napouštěcího zařízení na vodní motory. Tento ham byl zřízen na levém břehu mlýnského náhonu u rohu hlavní mlýnské budovy 1 m od náhonu a 1 m ode zdi mlýnice.

• 
  Most u mlýna přes náhon a situace Fricova jezu na Hané

Pila

Nová pila a bednárna Josefa Frice, bez data (40. léta 20. století)

Na konci 20. let 20. století získal areál po požáru staré pily 5. srpna 1927 novou pilu. Po 2. světové válce byla v roce 1948 na firmu Josef Fric pila a obchod dřevem zavedena národní správa a o něco později okolo poloviny 20. století pila zanikla.

• 
  Stavba nové Fricovy pily, bez data (konec 20. nebo 30. let 20. století)
• 
  Nová pila Josefa Frice, bez data (30. léta 20. století)
• 
  Nová pila Josefa Frice, bez data (30. léta 20. století)
• 
  Fricova pila, bez data (asi 30. léta 20. století)
• 
  Fricova pila, bez data (asi 30. léta 20. století)
• 
  Pila Josefa Frice v Dědicích, bez data (asi 30. léta 20. století)

30. léta 20. století

Rekonstrukce mlýna

Pohled na rekonstruovaný Fricův mlýn a náměstí vedle něj z prostoru pily na začátku 30. let 20. století

Od 1. ledna 1925 byl mlýn po celou druhou polovinu 20. let pronajímán. Prvním nájemcem byl František Pavlíček, druhým známým nájemcem byl Jan Pírek. 21. března 1930 mlýn vyhořel a prošel rekonstrukcí. Žádost o povolení přestavby vyhořelého mlýna podal Josef Fric, člen Společenstva mlynářů politického okresu Vyškov, 2. května 1930. Původní půdorys základu zůstal zachován. Novostavba měla mít dvě patra. Kolaudace mlýna po jejím dokončení proběhla v roce 1931.

• 
  Starý Fricův mlýn po požáru 21. března 1930
• 
  Rekonstrukce Fricova mlýna na začátku 30. let 20. století. Pila
• 
  Rekonstrukce Fricova mlýna na začátku 30. let 20. století
• 
  Mlýn Josefa Frice, po rekonstrukci, bez data (30.–40. léta 20. století)

Povodeň v roce 1931

Dědice téhož roku v březnu postihla velká povodeň. Mezi škodami způsobenými ve dnech 22. a 23. března 1931 byla i odplavená opěrná zeď při jezu Josefa Frice. Došlo k poškození jezu a protržení mlýnského náhonu na několika místech.

• 
  Fricův jez po povodni 22. a 23. března 1931
• 
  Fricův jez po povodni 22. a 23. března 1931. Pohled proti toku spojené Hané v Dědicích
• 
  Poškozená hráz a stavidlo na náhonu poblíž Fricova jezu po povodni 22. a 23. března 1931

Rozsah vodního oprávnění

Rybníček před mlýnem, bez data (30.–40. léta 20. století)

V roce 1932 byla provedena revize vodního díla. Byl stanoven rozsah vodního oprávnění a proveden zápis do vodní knihy Dědic. Mlýny Josefa Frice v Dědicích, Anežky Tomáškové v Dědicích a Jaromíra Součka ve Vyškově mezi sebou navzájem souvisely, takže vzdutá voda u Součkova jezu zasahovala do podkolí mlýna Tomáškové a voda od mlýna Tomáškové do podkolí Fricova mlýna. Mlýny mezi sebou byly spojeny průběžnou nivelací.

Zápis mlýna do mlynářského rejstříku

Mlynářské výrobní odvětví měl ve 30. letech stabilizovat státní dohled nad mlynářskou výrobou. Josef Fric, který byl členem Společenstva mlynářů politického okresu Vyškov, se v srpnu 1935 stal členem Mlynářského družstva pro nákup a prodej při Jednotách mlynářů v republice Československé. Sbor pro záležitosti mlynářské výroby při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností v Praze, skupina mlýnů obchodních mlýnu 23. září 1935 ověřil prozatímní roční kontingent obchodního mletí. Základní množství obchodního mletí bylo ověřeno ve výši 410 q. Československá obilní společnost v lednu roku 1936 vydala potvrzení o odběru a semílací povolení. V roce 1939 byl mlýn zapsán do mlynářského rejstříku. Výsadní obilní společnost v listopadu 1939 mlýnu stanovila prozatímní přidělovací číslo 410 q žita.

40. léta 20. století

Nový Fricův mlýn, bez data (začátek 40. let 20. století)

Nový Fricův mlýn

V únoru 1940 Výsadní obilní společnost vyzvala k volbě námezdního kontingentu pro výrobní období 1939/1940. Námezdní kontingent pšenice a žita v roce 1940 činil 740 q.

V roce 1941 mlynářskou živnost po Josefu Fricovi převzal Jaroslav Fric. Ten ve mlýně v letech 1932–1935 pracoval jako učeň, a potom jako tovaryš. Ve dnech 9. až 20. června 1941 absolvoval odborný kurz pro mlynáře, který byl pořádán Zemským úřadem na zvelebování živností v Brně. a v roce 1941 složil mistrovskou zkoušku.

V září 1941 byl zřízen učební poměr Mojmíra Dvořáka z Nosálovic u Jaroslava Frice.

Přidělovací číslo pro nájemce mlýna Jaroslava Frice v roce 1941 bylo 410 q žita.

• 
  Prostranství před mlýnem s vozy, koni a mleči, bez data (40. léta 20. století)
• 
  Prostranství před mlýnem s vozy, koni a mleči, pohled do Uličky, bez data (40. léta 20. století)
• 
  Prostranství před mlýnem s vozy, koni a mleči, pohled do Uličky, bez data (40. léta 20. století)

Bednárna

Vnitřní prostory bednárny

Začátkem 40. let 20. století byla vedle pily postavena bednárna.

• 
  Plán přístaveb k pile Josefa Frice v Dědicích z prosince 1939
• 
  Bednárna, mlýn od jihovýchodu, bez data (40. léta 20. století)
• 
  Bednárna vedle pily a přístřešek na sušení dřeva, bez data (40. léta 20. století)
• 
  Bednárna vedle pily a přístřešek na sušení dřeva, bez data (40. léta 20. století)
• 
  Vnitřní prostory bednárny vedle pily, bez data (40. léta 20. století)

Pila a mlýn

Fricova pila ve 40. letech 20. století

V roce 1943 přešel mlýn odstupní smlouvou z Josefa Frice na Jaroslava Frice. Správcem pily se v roce 1943 stal manžel Filomeny Fricové, dcery Josefa Frice, Adolf Verner. Téhož roku byl provoz mlýna úředně zastaven a výroba zde byla obnovena až po skončení války.

Od února do května 1944 byl Jaroslav Fric vězněn na Cejlu v Brně. Od konce června do začátku prosince 1944 pracoval jako mlynářský tovaryš ve mlýně Viléma Klevety v Nemojanech. Poté byl až do začátku dubna 1945 zaměstnán v Dědicích u Josefa Frice jako pilařský dělník.

• 
  Pila od jihovýchodu
• 
  Fricova pila, 40. léta 20. století
• 
  Fricova pila, 40. léta 20. století
• 
  Fricova pila, 30.-40. léta 20. století
• 
  Most přes náhon na náměstíčko vedle Fricova mlýna s nákladním automobilem, 40. léta 20. století
• 
  Fricova pila a mlýn, asi 40. léta 20. století
• 
  Náměstíčko vedle Fricova mlýna s nákladním automobilem stojícím před pro něj postavenou garáží, 40. léta 20. století
• 
  Náměstíčko vedle Fricova mlýna s nákladním automobilem, 40. léta 20. století

50. léta 20. století

Pohled na Fricův mlýn ze zahrady vedle pily (40. léta 20. století)

Od 30. června 1951 zde pracoval Jaroslav Fric jako vedoucí u Hospodářského družstva ve Vyškově.

V roce 1953 převzal areál Mlýnský podnik. Vodní oprávnění pro mlýn Vyškov-Dědice č. 114 bylo v roce 1955 přihlášeno u odboru pro vodní hospodářství rady Krajského národního výboru v Brně a přezkoušeno v roce 1956.

V roce 1957 byla na žádost Floriána Slezáčka, člena místního jednotného zemědělského družstva, za účelem přístupu kačen k vodě mlýnského náhonu sjednána na jeden rok dohoda mezi JZD Dědice a majitelem mlýna a vodního díla Jaroslavem Fricem a uživatelem Středomoravskými mlýny, národním podnikem Brno.

Mlynářským pomocníkem v 50. letech 20. století, kdy mlýn spadal pod Středomoravské mlýny a pekárny, n. p., Brno, byl Jan Urbanec.

• 
  Lamfešt s česlicemi, bez data (2. polovina 50. let nebo začátek 60. let 20. století)

60. léta 20. století

V 60. letech je mlýn ve správě národního podniku Mlýny a těstárny, závod Kyjov. V Dědicích v té době proběhla regulace řeky Hané, při níž byla přesunuta část koryta Malé Hané v Dědicích a tím posunuto místo jejich stoku o něco výše. Existence mlynářské výroby v Dědicích dále pokračovala pod správou Jihomoravských mlýnů a pekáren, a následně pod Mlýny a těstárnami Pardubice.

80. léta 20. století

Zimní pohled na jez na Hané s topoly a dědický kostel (1983)

Mlýn byl v chodu v roce 1980 a i na začátku 80. let. Potom zde byla ještě v jejich druhé polovině prováděna výměna mouky za obilí. V 80. letech až do roku 1991 mlýn spravoval státní podnik Mlýnský průmysl Kyjov.

90. léta 20. století

Restituce mlýna proběhla v roce 1991.

10. léta 21. století

V roce 2014 byl na ulici Revoluční v místě, kde mlýnský potok ulici přetíná (poblíž tzv. Rodného domku Klementa Gottwalda), zřízen na místě mostku přes náhon propustek (dva husí krky).

Popis

Oznámení Josefa Frice, mlynáře v Dědicích, o uvedení rekonstruovaného a nově vybaveného mlýna do provozu, začátek třicátých let 20. století

Mlýn je zděný, vícepodlažní. Stavba vedle stojícího domu byla dokončena v roce 1924. Voda k mlýnu jde náhonem, který začíná na řece v místech jezu se dvěma stavidly, a vede vantroky do turbínové kašny. Poté se voda odtokovým kanálem vrací zpět do řeky.

Transmise a turbinovna

Hlavní transmise je uložena v místnosti pod válcovou podlahou. Vedle ní se při jižní straně nachází turbinová komora o rozměrech 3,50 x 3,80 m, vysoká 2 m.

Skladování obilí

Obilí se skladovalo v přízemí mlýna na ploše asi 100 m2 na válcové podlaze. V podstřeší bylo možno uskladnit obilí na ploše asi 40 m2. Nepytlovaná mouka se dala uskladnit v 7 rezervátech s obsahem asi 300 q. Na manipulační podlaze mohlo být v pytlech složeno 250 q mouky na ploše asi 40 m2. Otrub mohlo být uloženo ve 3 rezervátech asi 100 q. Celkem bylo možné uložit 650 q mlýnských výrobků.

Vodní právo

Situace vodního díla Fricova mlýna v Dědicích

Vodní právo k pohonu mlýna bylo uznáno okresním úřadem ve Vyškově výměrem z 30. září 1932. Normální výška vody před stavidlem (měřeno od prahu stavidla) byla 100 cm. Normální spád byl 480 cm, poklesem vody v náhonu a stoupnutím spodní hladiny se spád snižoval až na 450 cm.

• 
  Podélný a příčné řezy náhonu a odpadu vodního díla Fricova mlýna
• 
  Podélný řez odpadu a příčné řezy náhonu a odpadu vodního díla Fricova mlýna
• 
  Betonový jez na Hané
• 
  Betonový jez na Hané a nápustné stavidlo
• 
  Detaily hamů: starý ham na pilíři silničního mostu, nový ham u jezu a nový ham u mlýna
• 
  Uspořádání vantrok. Stavidla. Jalové stavidlo. Ham u mlýna

Hlavní a záložní pohon

K pohonu sloužily dvě Francisovy turbíny v otevřené kašně od firmy J. Kohout, Praha-Smíchov, s nejvyšším výkonem 13 a 9,70 KS a plynosací motor (dřevoplyn) od firmy Körting z Vídně používající jako palivo dřevo s nejvyšším výkonem 30 KS.

Čištění a mletí obilí

Dobový snímek zachycující výřez z plakátu se záběrem mlecí podlahy Fricova mlýna vydaným po jeho rekonstrukci

Ve mlýně byly na čištění obilí tarár s koukolníkem od Ferdinanda Tesaříka z Křižanovic, loupačka Elka od Leopolda Kašpara ze Šternberka na loupání obilí, tarár, špicový vysévač, magnet (výkon celé čistírny za 24 hodin činil 168 q obilí), 1 dvouválcová stolice od firmy ČKD k mletí žita, od téže firmy 1 dvouválcová stolice na domílání, 1 dvouválcová stolice na šrotování pšenic, a jedna dvouválcová stolice k mletí krupice, smirkové kameny od firmy Heller ze Žandova k šrotování obilí pro krmné účely, 2 rovinné vysévače na vysévání mouky od Ferdinanda Tesaříka z Křižanovic, od téže firmy 1 jednoduchá reforma na čištění krupice a dunstu (připojený filtr: autokap) a sací filtr s větřákem a šnekem, od firmy Tesařík a Palacký ze Slavkova 1 válcová míchačka k míchání pšeničné mouky, 1 válcová míchačka k míchání režné mouky a 1 válcová míchačka k míchání otrub. Výrobní schopnost k 31. říjnu 1938 za 24 hodin činila 20 q pšenice (za celý rok 7000) a 20 q žita (za celý rok 7000), a 100 q ječmene za celý rok, 40 q (za celý rok 10 000) pro šrotování.

• 
  Reklama na mlýn a pilu Josefa Frice v Dědicích
• 
  Rovinný vysévač od Ferdinanda Tesaříka z Křižanovic
• 
  Uvítání zákazníků ve Fricově mlýně: "Vítám Vás!"

Připojená provozovna

Připojenou provozovnou byla bedničkárna (bednárna), jejíž 4 okružní pily na výrobu bednových přířezů spotřebovaly asi 8 KS.

Mlýn byl zařízen tak, že bylo možné mlít současně pšenici i žito, při současném čistění a loupání obilí, a bylo též možné současně šrotovat obilí pro krmné účely.

Odkazy

Literatura

• KLEVETA, Alois. Mlynářský sborník Bučovicka, Slavkovska a Vyškovska. [s.l.]: Kleveta Alois - ALKA, 2021. ISBN 978-80-906674-5-7. 

Související články

• Seznam vodních mlýnů v České republice

Externí odkazy

• Fricův válcový mlýn
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Fric na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Morava