Projekt 183
Projekt 183 / Třída P6 | |
---|---|
![]() Egyptský torpédový člun třídy P6 | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Sovětské námořnictvo a další... |
Typ | torpédový člun |
Lodě | 622 |
Předchůdce | P4 |
Nástupce | Projekt 183R / třída Komar |
Technické údaje | |
Výtlak | 56,6 t (standardní) 67,1 (plný) |
Délka | 25,5 m |
Šířka | 6,18 m |
Ponor | 1,24 m |
Pohon | 4 diesely, 4 lodní šrouby |
Rychlost | 43 uzlů |
Dosah | 1000 nám. mil při 14 uzlech |
Posádka | 14 (z toho 2 důstojníci) |
Výzbroj | 4× 25mm kanón (2×2) 2× 533mm torpédomet |
Radar | Zarnitsa |
Projekt 183 (či též třída P6) byla třída torpédových člunů sovětského námořnictva z doby studené války. V letech 1953–1960 jich bylo postaveno celkem 622 kusů v několika variantách. Sovětské námořnictvo je používalo až do poloviny sedmdesátých let. Z jejich konstrukce byly odvozeny raketové čluny třídy Komar, tedy první plavidla svého druhu na světě. Velké množství člunů třídy P6 bylo exportováno do spřátelených zemí.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Projekt 183
[editovat | editovat zdroj]Třída P6 měla dřevěný trup typu polokluzák. Součástí vybavení byl vyhledávací radar Zarnitsa a systém řízení palby Tros. Hlavňovou výzbroj tvořily dva dvouhlavňové 25mm kanóny 2M-3 ve věžičkách na přídi a na zádi. Po stranách můstku byly umístěny dva 533mm torpédomety TTKA-53M. Nesena byla dvě torpéda 53-38U, nebo 53-39. Čluny mohly nést také miny a hlubinné pumy. Pohonný systém tvořily čtyři diesely M-50T o celkovém výkonu 4800 hp, roztáčející čtyři lodní šrouby s pevnými lpatkami. Nejvyšší rychlost dosahovala 43 uzlů. Dosah byl tisíc námořních mil při rychlosti čtrnáct uzlů a 610 námořních mil při rychlosti 34 uzlů.[1]
Další varianty
[editovat | editovat zdroj]Několik typů, vyvinutých na bázi třídy P6, se nerozšířilo.[2]
- P8 – výtlak 90 tun, trup prodloužen o dva metry, posádka 14 mužů a výzbroj jako P6.
- P10 – výtlak 90 tun, trup prodloužen o dva metry, posádka 14 mužů a výzbroj jako P6.
- P12 – křídlový člun na bázi třídy P6.
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]



Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Large torpedo boat - Project 183 [online]. Russianships.info [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 106.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 183 na Wikimedia Commons
- Large torpedo boat - Project 183 [online]. Russianships.info [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)