Projekt 204
Projekt 204 / třída Poti | |
---|---|
![]() Korveta projektu 204 | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Sovětské námořnictvo Rumunské námořnictvo Bulharské námořnictvo |
Typ | korveta |
Lodě | 66 |
Zahájení stavby | 1958–1966 |
Spuštění na vodu | 1960–1967 |
Uvedení do služby | 1960–1968 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | Projekt 122bis (Kronshtadt) |
Nástupce | Projekt 1241.2 (Pauk) |
Technické údaje | |
Výtlak | 439 t (standardní) 555 t (plný) |
Délka | 58,64 m |
Šířka | 8,13 m |
Ponor | 3,09 m |
Pohon | 2 plynové turbíny, 2 diesely |
Rychlost | 35 uzlů |
Dosah | 2500 nám. mil při 14 uzlech |
Posádka | 55 |
Výzbroj | 2× 57mm kanón AK-725 (2×1) 2× RBU-6000 (2×1) 4× 406mm torpédomet (4×1) |
Radar | MR-302 Rubka, Donets |
Sonar | MG-312 Titan-2 |
Ostatní | Bizan-4B ESM |
Projekt 204 (v kódu NATO třída Poti) byla třída protiponorkových korvet sovětského námořnictva z doby studené války. V sovětské klasifikaci to byly malé protiponorkové lodě. Celkem bylo postaveno 66 plavidel této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1960–1968.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Stavěny byly v letech 1961–1968. Pro sovětské námořnictvo bylo postaveno celkem 69 jednotek, přičemž po třech dalších jednotkách odebrala námořnictva Rumunska a Bulharska.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Projekt 204
[editovat | editovat zdroj]Mezi jednotlivými plavidly mohly existovat odlišnosti ve složení elektroniky a typech turbín a dieselů. Standardně byla vybavena vyhledávacím radarem MR-302 Rubka, navigačním radarem Donets, radarovým systémem Bizan-4B a sonarem MG-312 Titan-2. Výzbroj tvořily dva 57mm kanóny AK-725 ve věži za hlavní nástavbou. Vybaven byl systémem řízení palby MR-103 Bars. K ničení ponorek sloužily dva vrhače raketových hlubinných pum RBU-6000 na přídi a čtyři jednohlavňové 406mm torpédomety OTA-40-204, vyzbrojené čtyřmi torpédy SET-40. Pohonný systém tvořily dvě plynové turbíny a dva dieselové motory. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti čtrnáct uzlů, nebo 350 námořních mil při rychlosti 33 uzlů.[1]
Projekt 204E
[editovat | editovat zdroj]Rumunské korvety měly mírně menší výtlak a ponor. Odlišné bylo složení elektroniky a výzbroje, například radarový systém Bizan-4A, navigační radar Donets-2 a sonar GS-572 Gerkules-2M. Nesly dva 57mm kanóny AK-725, dva systémy RBU-2500 a dva 533mm torpédomety se dvěma torpédy. Součástí jejich pohonného systému byly slabší diesely M-503V o celkovém výkonu 6600 hp. Nejvyšší rychlost klesla na 32 uzlů.[1]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]- Bulharské námořnictvo – Šest korvet projektu 204.[1]
- Rumunské námořnictvo – V letech 1968–1969 dodány tři korvety projektu 204E.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 204 na Wikimedia Commons
- Small anti-submarine ships, Project 204, Project 204E, NATO: Poti Class [online]. Russianships.info [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)